Doba čtení:2 m, 17 s
Jihoafričtí vývozci uhlí vloni zaznamenali rekordní objemy obchodů. Daří se jim nacházet nové trhy a vyrovnat se tak s výpadkem vývozu do Číny. V současné době se zaměřují především na Etiopii, Keňu a Pákistán.
Výrazné ochabnutí čínské poptávky způsobilo znatelný pokles ceny uhlí, která se od roku 2014 snížila o 40 procent. Na světovém trhu se tím zároveň vytvořil převis uhelné nabídky nad poptávkou. Přesto vývoz uhlí z Jihoafrické republiky zaznamenal v minulém roce rekordní hodnoty. Vyvezlo se více než 75 milionů tun uhlí, přičemž podíl afrických zemí se zdvojnásobil na 14 procent, uvedl ekonomický-deník.cz.
Čtěte také:
Ukrajina už nebude dovážet uhlí z JAR
Putin chce Kyjevu utnout dodávky uhlí
Objem paliva, které z Jižní Afriky směřuje do Asie, v loňském roce klesl o 7 procent. Prakticky žádné nákladní lodě s uhlím nesměřovaly do Číny, přičemž ještě v roce 2014 činily dodávky do Číny 3,5 procenta z celkového uhelného exportu.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) již v prosinci snížila svůj odhad pětiletého vývoje poptávky po uhlí a dodala, že „zlaté časy uhlí v Číně se zdají být minulostí.“ Podle IEA poroste světová poptávka po uhlí jen o 0,8 procenta ročně, a to až do roku 2020.
Jihoafrickým vývozcům se však daří nacházet pro své uhlí nová odbytiště. Jedním z nich je Pákistán, kde roste produkce elektrické energie. Předpovídá se, že Pákistán bude v příštích pěti letech potřebovat 15 až 20 milionů tun uhlí ročně. Dnes jsou to zhruba jen 4 miliony tun.
Jihoafrické uhlí dnes pokrývá pákistánský dovoz uhlí přibližně ze tří čtvrtin. Podle Kamrana Kramala, ředitele jednoho z obchodníků s uhlím je to dáno tím, že náklady na dopravu uhlí z Jižní Afriky jsou nižší, než z Austrálie nebo Venezuely a kvalita jihoafrického uhlí je daleko vyšší, než například toho, které je schopna dodat Indonésie.
Zvýšený zájem o uhlí je i v afrických zemích. „Zájem trhu se nyní znatelně přenesl do nových rozvíjejících se zemí. Hlavně tam, kde se vytvořilo dobré zázemí pro obchod,“ uvedl Mosa Mabuza, náměstek jihoafrického ministerstva nerostných surovin.
Africkou poptávku po uhlí podporuje současný stavební boom na kontinentu, který si vyžádal prudké zvýšení výroby cementu. Etiopie a Keňa počítají se zdvojnásobením výroby cementu do roku 2020, zatímco Egypt chce do roku 2027 navýšit kapacitu uhelných elektráren o 17 gigawattů.
„Afrika zaznamená stavební boom, a to vyvolá obrovskou potřebu cementu a energie,“ řekl Darren Malone ze společnosti IHS Energy, který však zároveň varuje, že nová naleziště zemního plynu a vývoj získávání energie z obnovitelných zdrojů, bude pro uhlí znamenat poměrně tvrdou konkurenci.
Mohlo by vás zajímat:
Sjednotí Rusko energetiku EU?
Z polského boje o uhlí může těžit Rusko
Lžíce bagru dle ruských tradic