K jezeru Medard si vezměte chytrý telefon

Jezero Medard vzniklo v místě dřívějšího uhelného lomu Medard-Libík. První voda začala zatápět důl již v roce 2008. Foto: wikipedia.com Ben Skála

Sokolovské muzeum ve spolupráci se Sokolovskou uhelnou instaluje u jezera Medard tabuli s informacemi pro návštěvníky. Bude ale úplně jiná, než na které jsou turisté běžně zvyklí. Nenajdou na ní totiž nic jiného, než zdánlivou změť černých a bílých obdélníčků.

Jde o takzvaný QR kód, se kterým umí pracovat chytré telefony,” vysvětlil ředitel muzea Michal Rund.  Instalace malé tabulky s tímto kódem na břehu jezera přitom bude mít hned několik výhod. Tou hlavní je, že díky QR kódu se návštěvníci dozvědí mnohem víc věcí, než z běžné informační tabule. Po načtení kódu přes běžně dostupný software totiž mobilní telefon otevře internetovou stránku s uloženými informacemi.

Čtěte také:
Vedle jezera Medard se vytěží další uhlí
Jezero Medard bude patřit mezi západočeské unikáty

U Medardu bude mít na výběr ze tří jazyků, kromě češtiny tam budou všechny texty také anglicky a německy,” řekl Rund s tím, že kromě textových informací zde lidé najdou také fotografie. „A to jak z doby těžby v lomu, případně před ní, ale také z průběhu rekultivace a vzniku dnešního jezera Medard. A do budoucnosti, pokud to bude technicky možné, třeba i nějaké video.”

Informace lze přitom dále libovolně rozšiřovat, aniž by se musela informační tabule předělávat a to výrazně snižuje náklady. Ty bude v případě instalace u jezera Medard hradit sokolovské muzeum z vlastního rozpočtu. Nejde přitom o první zkušenost muzejníků s touto technologií. QR kódy totiž úspěšně využívají už několik let v rámci projektu Česko-bavorského geoparku, který propaguje geologické a montánní památky v oblasti. Podobných tabulí tak je dnes instalováno už více než čtyři stovky, z toho víc než polovina je právě v Karlovarském kraji. Jen v loňském roce si pak jejich prostřednictvím lidé načetli informace víc než 80 tisíc krát.

Další výhodou tabulek s QR kódy je jejich velikost. Nestávají se díky tomu tak často cílem vandalů,” poukázal ředitel muzea na problémy, které v minulosti postihly například naučnou Ježkovu stezku, vybudovanou kolem výsypek a lomů mezi Sokolovem a Vintířovem, která musela opakovaně čelit nájezdům vandalů.

Jezero Medard vzniklo v místě dřívějšího uhelného lomu Medard-Libík.  První voda začala zatápět důl již v roce 2008, kdy Sokolovská uhelná přestala čerpat důlní vody a ty prosakovaly z okolních svahů.  Důlní vody se sem dokonce přečerpávaly i z nedalekého dolu Jiří. V roce 2010 se začala do dolu přivádět voda z řeky Ohře. Konečné výšky hladiny dosáhl Medard v roce 2016. Jezero leží v nadmořské výšce 400 m, rozlohu má cca 400 hektarů a v některých místech je hluboké až 50 metrů. Délka vodní plochy je 4 km a šířka 1,5 km.

Na území dnešního jezera Medard se nacházelo několik hlubinných hnědouhelných dolů, ve kterých začala těžba v 19. století, jako například důl Adolf-Žofie (1898), Důl Felicián (1871), Důl Antonín-Anežka-Josef (1886). Protože hlubinnou těžbou se nevytěží všechno uhlí, přetěžily se tyto doly povrchovými lomy. V roce 1872 začal být rozfáráván lom Libík, který ukončil těžbu jako spojený lom Medard-Libík v roce 2003.

Povrchový lom Medard byl otevřen v roce 1918 a těžilo se v prostoru vymezeném v jižní části železniční trati Sokolov – Cheb, v severní části pak obcemi Kluč a Habartov. Lom Medard II. ukončil těžbu 9. září 1975, v části Medard I. se pak uhlí těžilo až do 31. března 2000.

Mohlo by vás zajímat:
O uhlí se často lže
Mostecko bez uhlí aneb Apokalypsa 2030
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze