Kam směřuje česká energetika?

what-questionmark-800x600Správce energetického trhu OTE zveřejnil dlouhodobý výhled české energetiky, který prvně reaguje na požadovaný odklon od spalování uhlí do roku 2050. Plán má ale své slabiny v nutnosti výstavby nových jaderných elektráren. Otázka rovněž zní, kolik bude přechod na nízkouhlíkovou energetiku stát.

S jistou nadsázkou lze říci, že se rodí plán na českou obdobu německé Energiewende. Pokud Evropská unie nepřehodnotí své ambiciózní plány na odklon od spalování fosilních paliv, tak nám vlastně ani žádná alternativa nezbývá,“ napsal David Tramba v týdeníku Dotyk Byznys.

Solární panely na každé střeše, větrné elektrárny na kopcích, přebytky energie ukládané v podobě vodíku či metanu, který lze využít i pro pohon aut. Naopak škodlivé emise klesnou na minimum a uhelné kotle bude možné spatřit už jen v technickém muzeu. Takovou budoucnost slibuje nízkouhlíkový scénář vývoje české energetiky do roku 2050, který připravil správce energetického trhu OTE spolu s poradenskou firmou EGÚ Brno.

Autoři studie s dlouhým názvem „Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu“ porovnali čtyři možné scénáře budoucího vývoje.

Čtyři varianty vývoje

První z nich je „nulová varianta, podle níž už v Česku nevyrostou žádné nové jaderné ani uhelné elektrárny, stavět se budou pouze malé obnovitelné zdroje. Jde však o pouhou teorii, protože by Česká republika zhruba za dvacet let zkolabovala kvůli nedostatku elektřiny.

Druhá varianta s názvem „koncepční“ v podstatě kopíruje schválenou státní energetickou koncepci. V ní se počítá s nárůstem elektřiny z jádra i obnovitelných zdrojů. Zároveň bude postupně klesat role uhlí.

Čtěte také
Zelený pokrok nebo černá díra na peníze?
Česká energetika v německých kleštích

Studie obsahuje i „fosilní“ variantu. Podle ní staré bloky Dukovan skončí už v letech 2025–2027, jejich náhrada však bude spuštěna do provozu o 10 až 15 let později. Z tohoto důvodu bude třeba prolomit limity těžby na Dole ČSA u Litvínova a také postavit nové bloky na hnědé a černé uhlí o celkovém výkonu 2500 MW.

Poslední, a podle Tramby nejreálnější variantou, je nízkouhlíková. Počítá s výstavbou čtyř nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně. Naopak v Česku se už nepostaví žádné nové uhelné bloky, ty stávající ukončí provoz do roku 2050. Dle tohoto scénáře bude v roce 2050 v provozu 18 tisíc MW výkonu solárních a 5660 MW výkonu větrných elektráren, ale také bioplynové stanice o výkonu 860 MW a geotermální zdroje.

Nízkouhlíkový scénář je mimořádně drahý

Nízkouhlíkový scénář vychází ze srovnání jako nejdražší a nejnáročnější. Co se týká požadovaných investic, je oproti koncepčnímu scénáři dvojnásobně nákladný. Může se však stát jediným reálným scénářem, pokud Evropská unie bude trvat na 80procentní redukci emisí oxidu uhličitého do roku 2050.

Vývoj tedy směřuje k postupnému odklonu od uhlí k zelené a možná i k jaderné energetice. „Fyzikálně to možné je, otázkou zůstává, kdo to zaplatí,“ poznamenala na nedávné odborné konferenci o dekarbonizaci energetiky v Praze náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Lenka Kovačovská.

Ekologičtí aktivisté přesto nejsou s návrhem zcela spokojeni. „EGÚ stále nepřipouští, že by spotřeba elektřiny mohla stagnovat nebo klesat. Nepočítají se zlepšováním kvality budov, které by umožnilo snižování spotřeby energie na vytápění. Jde o nejzásadnější oblast úspor energie,“ komentoval návrh energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký.

Nad jádrem visí otazník

Je třeba zmínit, že nízkouhlíkový scénář podle OTE a EGÚ Brno není stoprocentně „zelený.“ Počítá také s dalším rozvojem jaderné energetiky. Pokud by Česko postupovalo podle tohoto scénáře, vyrábělo by v roce 2050 okolo 43 procent elektřiny z jádra a skoro polovinu z obnovitelných zdrojů.

Má to však svá významná ale. Čtyři nové reaktory v Dukovanech a Temelíně zřejmě nebudou stačit. Vyřeší problém s dostatkem elektřiny, ale zůstane tu otázka, jak nahradit uhelné teplárny ve velkých městech. Realita však může být pro fanoušky jádra mnohem temnější. Dnes není zřejmé ani to, jak dlouho ještě vydrží v provozu čtyři bloky jaderné elektrárny Dukovany z 80. let minulého století. Často uváděné datum odstavení v letech 2035 až 2037 je podle zdroje týdeníku Dotyk Byznys z top managementu společnosti ČEZ zavádějící. Další prodloužení životnosti elektrárny za horizont roku 2025 si totiž vyžádá masivní investice v řádu desítek miliard korun.

Totéž platí o plánovaných jaderných blocích. Současná koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL se dodnes nedokázala shodnout na tom, jestli podpoří nové reaktory – třeba formou pevně stanovené výkupní ceny elektřiny. Bez podobné garance je stomiliardová investice z pohledu investora neúnosně riziková. Udělení garancí naopak vyvolá odpor protijaderného Německa a Rakouska.

Současná ani budoucí vláda prý k prosazení jádra proti vůli Německa nenaleznou odvahu. „Nic nenasvědčuje tomu, že by se tato i jakákoli příští politická reprezentace dokázala aktivně vzepřít scénáři totálního nasazení české energetiky ve prospěch Energiewende v Německu,“ uvedl výkonný manažer Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Mohlo by vás zajímat:
Němci krvavě platí za energetickou revoluci
Německý vicekancléř varuje před opuštěním uhlí
Německá Energiewende ohrožuje chudé

 



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze