Katalog pomůže s rekultivací lomu ČSA

Na výzkumu sukcese se podílí Bá㶡ské projekty Teplice. RNDr. Jana Boršiová na výzkumné ploše pravidelně zaznamenává vývoj biotopů.

Při zahlazování lomu ČSA se pamatuje na přírodní procesy. Foto: Ingrid Jarošová

Pro širší uplatnění spontánně vznikajících biotopů v podmínkách lomu ČSA probíhá výzkum zaměřený na vyhodnocení a identifikaci cenných stanovišť, která je potřeba při zahlazování zachovat a rozvíjet tím biodiverzitu rekultivovaného území.

Jedním ze základů strategie zahlazování je metodika, která byla zpracována pro rekultivaci území v podmínkách severočeské hnědouhelné pánve. Vznikla v gesci vědeckého pracoviště Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd v Praze v roce 1999 a jsou v ní podrobně popsány všechny způsoby provádění rekultivačních prací včetně technických opatření.

Čtěte také:
Největší jezera v ČR vznikla díky těžbě uhlí
Těžaři pomohli zachránit dětský tábor

Do metodiky byly aplikovány nejen výsledky výzkumu, ale i praktické zkušenosti. Zabývá se základními principy využití přírodních dějů. Při zahlazování lomu ČSA se přirozené sukcesní procesy využívajía jsou nedílnou součástí strategie zahlazování.

Poznatky přímo z lomu

Cílem probíhajícího výzkumu využití primární sukcese při biologické rekultivaci je obohacení metodiky o nové poznatky z vývoje společenstev přímo v lokálních podmínkách lomu ČSA. Výzkum probíhá od roku 2011 a skončí v roce 2018. Sledované území na výsypce Obránců míru (OM) má výměru 16 ha a výsypka tu byla zakládána v letech 2000 až 2004.

V letech 2011 až 2012 probíhalo posouzení vegetačního krytu včetně popisu druhů a v roce 2013 byl výzkum doplněn o podrobnější popis ekologie plošně nejrozšířenějších druhů. O dva roky později se výzkum rozšířil ještě o doporučení směřující k podpoře biodiverzity.

Závěrem výzkumu bude specifikace cenných biotopů, které jsou v podmínkách lomu ČSA jedinečné, a to s vědomím, že vytváření přírodě blízkých společenstev, která jsou základem územních systémů ekologické stability, má v nové krajině mimořádný ekologický význam.

Katalog biotopů

Osnova závěrečného výzkumu v letech 2016 až 2018 předpokládá podložit zkoumání vyhodnocením tvorby humusových horizontů a podílu organických látek. Na plochách s různým stářím sukcese byl proto letos proveden pedologický průzkum formou vyhloubení půdních sond a odebrání vzorků z humusových horizontů pro posouzení půdotvorných procesů.

Budou vyhodnoceny vybrané ukazatele u různých typů ploch ponechaných vývoji, jako jsou plošiny a mírné svahy, zmokřené plochy a svažité plochy. Počítá se s vyhodnocením primární produkce sukcesních ploch a mikroklimatické charakteristiky. Na základě provedených hodnocení a za pomoci určených identifikátorů bude možné v roce 2018 specifikovat sukcesní biotopy vhodné k rekultivaci na lokalitě lomu ČSA. Vznikne tak katalog sukcesních biotopů, kterým bude obohacena základní metodika rekultivace.

S přímou vazbou na principy udržitelného rozvoje se při zahlazování lomu ČSA pamatuje na přírodní procesy. Schválený souhrnný plán rekultivace řešený v duchu moderních principů ekologie je zárukou toho, že krajina vznikající rekultivací antropogenních území bude nejen rozmanitá, ale také produkční a využitelná.

Mohlo by vás zajímat:
Jezero Medard bude patřit mezi západočeské unikáty
Jezero Most bude rájem pro rybáře
Z lomu je třetí největší jezero v ČR



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze