Doba čtení:2 m, 42 s
Kauzu lithium rozpoutal šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Velmi pravděpodobně mu pomohla k výraznému volebnímu vítězství. Foto: vlada.cz

O zásobách lithia stát vždy věděl a nikdy o ně nejevil velký zájem. Kauza byla jen předvolební cirkus, v memorandu nic kritického není, uvedl v rozhovoru pro Parlamentní listy šéf Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí Petr Svoboda.

Znalci horního zákona uvádějí, že přednostní právo pro udělení povolení k těžbě má ten, kdo prováděl průzkum ložiska. Udělení povolení k těžbě společnosti Geomet by tedy bylo přirozeným naplněním dikce zákona a nebylo by na tom nic divného. Český stát, nebo kterákoli ze státních firem, měl stejnou možnost provést průzkumné práce sám nebo ve spolupráci se společností Geomet. Své šance a svého práva však nevyužil,“ uvedl Svoboda.

Čtěte také:
Na Cínovci leží přes milion tun lithia
Cenné kovy na Cínovci lákají Australany

Podle něj by nyní bylo výhodné dohodnout se s australskou společností o kapitálovém vstupu České republiky do společného projektu. „Realizovat těžbu a zpracování lithia pouze českými společnostmi celý projekt prodlouží o několik let. Odhady mluví o zahájení těžby až v roce 2030. Vzhledem k tomu, že jsou avizovány podobné projekty na těžbu lithia v Evropě, například v Srbsku, mohlo by výrazné zpoždění realizace těžby celý projekt učinit ekonomicky nevýhodným,“ vysvětlil Svoboda, který zhodnotil také memorandum, které dost pravděpodobně významně zahýbalo s volebními výsledky.

Memorandum je v pořádku

Pokud si přečtete samotné memorandum, nenajdete tam nic, co by Českou republiku přímo zavazovalo k jakémukoli nevýhodnému kroku. Memorandum pouze konstatuje, že obě strany, jak Česká republika, tak i australská společnost mají společný zájem těžit rudu s obsahem lithia, přednostně ji zpracovávat na území České republiky, spolupracovat na vývoji technologie separace lithia z rudy, podporovat výzkum v této oblasti a spolupracovat na realizaci možnosti vytěžené lithium využívat při výrobě výrobků s vysokou přidanou hodnotou,“ konstatoval Svoboda.

Memorandum podle něj navíc ve svém závěru deklaruje zájem obou stran jednat o možnosti kapitálového vstupu České republiky do společného podniku s australskou společností European Metals Holdings Limited. Tímto způsobem by byl zajištěn podíl České republiky na ziscích z těžby a zpracování lithiové rudy. Přitom by ale Česká republika přebírala i část rizik spojených s realizací tohoto projektu.

Uhlí je významnější než lithium

Podle Svobody se kolem zásob lithia strhl až zbytečný humbuk. „Pokud mám odpovědět na otázku, zda jsou zásoby lithia v Krušných horách a Slavkovském lese velkým bohatstvím pro náš stát, musím konstatovat, že ano; ne-li velkým, potom určitě významným. Přesto zásoby uhlí, a hlavně hnědého uhlí, jsou určitě v ČR daleko významnější a daleko větší bohatství,“ uvedl Svoboda, podle nějž se problematika těžby nerostů často posuzuje velmi černobíle bez přihlédnutí ke všem okolnostem.

Jestliže se například před třemi roky vedla dlouhá diskuse nad takzvaně nízkými úhradami za vydobytý nerost při těžbě uhlí, hnědého potom zvláště, a nad nemravnými zisky těžařů, zapomínalo se trochu na přínosy, které měly a stále mají společnosti tento nerost využívající. V případě hnědého uhlí se jedná třeba o polostátní společnost ČEZ, která z výroby elektrické energie spalováním hnědého uhlí přináší do státního rozpočtu nemalé výnosy ve formě dividend, vyplácených každý rok,“ uzavřel Svoboda.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Nejlepší podzemní sklápěčka na světě
Mobil ušitý horníkům na míru
VIDEO: Čínský titán na 16 kolech