Kdo hledá v lomu želvy?

Turtle

Geolog Zdeněk Dvořák už 34 let mapuje pro Severočeské doly geologii Mostecké pánve. Pomáhá zefektivnit těžbu a objevil třeba duxit uvnitř zkamenělých stromů, napsala MF DNES.

Hlavní činností geologické služby dolů je dokumentování obnažených stěn po těžebních strojích. „To je povinnost daná zákonem. Slouží to jednak k nashromáždění geologických poznatků, jednak tím vracíme spoustu informací přímo šachtě,“ uvedl Dvořák. Těžaři od geologů získávají třeba údaje o tvrdosti jednotlivých poloh nebo o tektonice a díky tomu mohou odhadnout, jak velký výkon v daném bloku udělají.

Vzájemná spolupráce se ale rodila dlouho. Podle Dvořáka trvalo 20 let, než horníci ocenili přínos geologů. „Když jsem na šachtu nastoupil, tak geologové jen kreslili u stolů. Já jsem ale řekl, že takhle pracovat nechci, a vymohl jsem si práci v terénu. Pak se začaly hromadit poznatky a nálezy. U techniků výroby to bylo zpočátku nepochopení, ale postupně si uvědomovali, že díky našim poznatkům je těžba efektivnější,“ uvedl Dvořák.

Čtěte také: Třetihorní zkamenělý strom půjde do muzea

Dnes už některé nálezy horníci geologické službě sami hlásí. Jeden bagrista třeba našel dvě krásné zkamenělé želvy. „Víme, že v jedné lokalitě jich je spousta. Technologie těžby je ale neumožňuje zachránit. Na jiných horizontech ale můžeme provádět mnohaleté výzkumy a třeba třetihorních zkamenělých rostlin máme kolem 5000, což je nejrozsáhlejší sbírka v republice,“ upozorňuje Dvořák.

V jeho kanceláři a dalších několika místnostech vyhrazených pro nálezy však nechybí ani zástupci fauny. „Máme tu zkamenělé ryby, hmyz, želvy a škeble z třetihorních močálů a jezer. Našli jsme i krokodýlí zub. Ještě bohatší nálezy jsou z okolí Radovesické výsypky, jde o drobné živočichy obrovského druhohorního moře,“ řekl Dvořák. Dodal, že vrcholem potravního řetězce v něm byli žraloci. Jejich kostry ale tvoří chrupavky, takže se z nich dají najít jen zuby, pouze ojediněle i obratel.

Máme tu zkamenělé ryby, hmyz, želvy a škeble z třetihorních močálů a jezer

Zkamenělé dřevo je fascinující. Některé je hladké a vyleštěné jako mramor, v jiném se ukrývá temná pryskyřičná hmota. „Jde o český fosilní jantar. Když jsem nastoupil do šachty, tak jsem si všiml, že ve stromech se objevuje tmavá hmota. Věděl jsem z literatury, že tu naši předci už před sto lety popisovali pryskyřičnaté uhlí, které se nacházelo na dole Emeran u Bíliny. Tehdy mu dali název duxit podle německého jména Duchcova – Dux,“ vypráví geolog. Jako nálezce hmoty ve stromech měl tehdy právo ji pojmenovat. Zůstal u duxitu.

Mohlo by vás zajímat:
Důl Jeroným odkryl nová tajemství
Bývalý důl se proměnil v muzeum a zábavní park



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze