Kdo protestuje, může cokoli?

Bezohlednost a agresivita ekoaktivistů se stupňuje. Pronikání na cizí pozemky se stalo normou, obsazení, nebo poškození cizího majetku také. Z jejich protestů se tak stává skutečný boj. Přitom při respektování zákonů můžou demonstrovat a protestovat, jak jim je libo. Co udělají příště?

Aktivisté Greenpeace vnikli minulý týden na soukromý pozemek slovenské společnosti Hornonitrianske bane Prievidza (HBP) a poté vyšplhali na těžní věž, kde vyvěsili protestní transparent proti těžbě uhlí. Jde o prakticky stejný scénář, který tyto skupiny používají v Česku – třeba letos v červenci při vniknutí do dolu Bílina a na tamní velkorypadlo, nebo v roce 2016 na chladicí věži elektrárny Chvaletice, do které navíc navrtali stovku děr. Na rozdíl od tuzemska však slovenský soud za vynucené odstavení těžní věže z provozu vzal 12 aktivistů do vazby, ze které je zatím nepustil.

Kromě naprostého nerespektování soukromého vlastnictví a tím pádem zákonů platných po celém světě, mají akce této organizace společný i další rys. Účast na nich je mezinárodní a to i v případě, že se jich zúčastní jen několik lidí. Jedním důvodem je snad to, že i mezi obecně nepříliš soudnými aktivisty, se naštěstí pořád najde jen málo takových, kterým nedělá problém porušovat zákony. Druhým důvodem mezinárodního složení dobře organizovaných týmů je kalkul s podobnými následky, jako nyní Slovensku. Podle médií jsou ve skupině kromě dvou Čechů ještě Belgičané a Finové, čili minimálně také v těchto třech zemích budou ekologistické weby chrlit zprávy o údajném bezpráví, které se děje nebohým bojovníkům za „záchranu planety“. Ostatně nejen ony. V Česku už se to děje.

Čtěte také:
U lesa demonstrovaly tisíce aktivistů
Němcům začala vadit drahá zelená elektřina

Nikdo se ovšem neobtěžuje přinést pohled majitelů dolů (je zde), nebo přímo horníků, kteří zůstali údajně pět hodin pod zemí bez spojení s povrchem, které zajišťuje – stejně jako další nezbytnosti – právě těžní věž. Ani vyjádření slovenského ministra spravedlnosti nebylo příliš proaktivistické a tak jej média také neuvádějí (ve slovenštině je tady). Je to bohužel běžný jev, že tiskové agentury i redaktoři jednotlivých médií zaujímají jednoznačně „zelené“ postoje, které promítají do svých zpráv, což je postup, který by nikdo z editorů neměl dopustit. Pro osobní postoje a názory jsou v médiích určené stránky komentářů, názorů, či dopisů, ve zpravodajství nemají co dělat!

Velkým příkladem jednostranného informování veřejnosti bylo zpravodajství o rozsáhlé mezinárodní akci Greenpeace v Hambašském lese v Německu, kde společnost RWE těží uhlí. Média i velké agentury totiž nejen systematicky poskytovaly jen informace ze „zelené“ strany, ale uchýlily se i ke lžím. Mimochodem akce proti těžbě v Hambachu byla zatím skutečnému teroristickému boji podobná nejvíc, když stála život německého novináře. Aktivisté a média zkreslovaly skutečnost i v tomto případě, protože prakticky opomíjely fakt, že novinář spadl z lávky mezi stromy vlastní neopatrností a ne kvůli tomu, co dělala policie, nebo snad sama těžební společnost.

Celý problém s Greenpeace a podobnými organizacemi spočívá jen a pouze v tom, že hrubě porušují zákony. Poškozené firmy totiž Greenpeace a dalším aktivistů nebrání v protestech proti uhlí, ale nechtějí si nechat beztrestně poškozovat svůj majetek. A ochrana soukromého majetku je zájem chráněný státem. Jenže právě to argumentace ekologistů ignoruje a tvrdí, že jejich zájmy jsou vyšší a proto zákony porušovat můžou.

Čtěte také:
Aktivisté způsobili v Bílině škodu 700 tisíc
Založil Greenpeace, dnes fandí fosilním palivům

 „Naši aktivisté nejsou zločinci a rozhodně nešli na těžební věž něco, nebo někoho ohrožovat. Je zarážející, že firmu, která prokazatelně znečišťuje životní prostředí a dlouhodobě ničí zdraví místních obyvatel nikdo neobviní. Na druhé straně lidé, kteří chtějí poukázat na skutečné ohrožení, jsou předmětem vymyšlených obvinění,“ uvedla na webu slovenských Greenpeace jejich ředitelka Ivana Kohutková. A právě z jejího vyjádření je zřejmé, jak pokřivené vnímání světa ekoaktivisté mají.

Jenže když někdo vnikne na ohrazený cizí pozemek, porušuje zákony. Když tam vyleze na věž, nebo do domu, porušuje zákony ještě dál. A pokud vyleze na věž, která mimo jiné obstarává cirkulaci vzduchu v dole a ta musí kvůli němu přestat pracovat, je ohrožení 350 horníků, kteří v této době byli pod zemí, zcela evidentní.

„Nevycházíme z údivu, že by aktivisti měli provoz úmyslně poškodit. To je přesný opak toho, co chtěli, tedy pokojně protestovat s transparentem, chránit region a zdraví lidí,“ je další vyjádření ředitelky Kohutkové. Ta přesně v duchu jakékoli propagandy zcela ignoruje fakt, že k pokojnému a legálnímu protestu s transparentem má její hnutí v blízkosti dolu dostatek místa. Ovšem to by mu neposkytlo takovou příležitost k publicitě. Pro ni potřebuje vyvolat konflikt a pak se prezentovat jako oběť.

Ekologisté navíc nejen běžně zkreslují skutečnost, ale také „zapomínají“ na fakta. V případě dolu Nováky je to skutečnost, že zásobuje přilehlou elektrárnu. A o tom, že jsou její dodávky elektřiny pro stát důležité, svědčí i to, že slovenská vláda těžbu uhlí dotuje. Na místě by tedy bylo spíš protestovat před Letním arcibiskupským palácem v Bratislavě, kde sídlí vláda, než na těžní věži firmy, jež zaměstnává tisíce lidí. Jenže to jsme zase u té publicity: Když pár lidí roztáhne transparent před sídlem vlády, nemusely by si toho noviny ani všimnout. Tím spíš, když je to opravdu jen pár lidí. Vždyť na „demonstraci“ proti zadržení aktivistů se před slovenskou ambasádou sešlo pouhých DEVĚT protestujících! (článek zde).

O uvažování ekologických aktivistů, svědčí i heslo na transparentu, kterým mávali před slovenskou ambasádou: „Aktivismus není zločin“.

Samozřejmě, že aktivismus není zločin! O tom není sporu. Jen je při tom potřeba dodržovat platné zákony! Dokud to ekologisté nepochopí, musí to na nich policie nekompromisně vymáhat. K tomu, aby se s nimi jednalo v rukavičkách, není žádný důvod.

Jinak by zákony mohly přestat respektovat i další skupiny, které mají nějaký „vyšší“ cíl. Jako třeba zastánci práva šaríja.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Liebherr – vzpoura strojů
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech