Kdo rozhodl o německém uhelném konci?

Rozhodování německé uhelné komise bylo politické. Bude to české odborné? Foto: wikipedia.org

Německá uhelná komise neměla mezi svými členy ani jednoho „čistokrevného“ energetika, ani nikoho od přenosové soustavy, zato tři zástupce ekologických organizací. Jak bude složená ta česká?

Česko bude sestavovat svoji „uhelnou komisi“, která by stejně jako ta německá měla dát vládě doporučení, jak se má republika postavit k ukončení používání uhlí. ČR je sice geograficky v zóně de facto řízené německou energetikou, ale to neznamená, že se musí ve všem řídit německými postupy. Takže nemusí ani kopírovat složení německé uhelné komise, o jejíž komplexní erudici je možné pochybovat.

Čtěte také:
Brabec: Uhlí skončí až kolem roku 2040
Česko je energeticky suverénní. I když…

Byla v ní za energetiky totiž pouze Gunda Röstel. Ta svoji kvalifikaci získávala od roku 2000 ve vodárensko-energetické společnosti Gelsenwasser AG jako manažerka vývoje projektů a korporátní strategie. Od roku 2011 je pak jako zástupce spolkové země Bádensko-Wurttembersko v dozorčí radě EnBW, což je po RWE a E.ON třetí největší energetický podnik v Německu. Ovšem při bližším pohledu do životopisu Gundy Röstelové (na Wikipedii zde) je zřejmé, že ani ona není opravdovým energetikem.

Celý seznam 31 členů německé uhelné komise i se stručnými charakteristikami je v němčině k dispozici zde. Na rozdíl od komise, již Německo ustavilo kvůli odchodu od jádra, v ní už nezasedali zástupci církví, ale byla v ní například šéfka tamního Červeného kříže Gerda Hasselfeldt (zde), která strávila 30 let na různých ministerských pozicích a v Bundestagu. Žádná ovšem nesouvisela s energetikou, ani s přenosovou soustavou. Početné zastoupení měli v komisi odpůrci uhlí.

Jakou cestou se chce při sestavování komise vydat české ministerstvo životního prostředí, není ještě jasné. „Koncept je zatím v přípravě, nemohu vám tedy říct další detaily,“ odpovídá na dotazy iUHLI.cz tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. Zástupci energetických firem mohou být sdílnější hned.

„Samozřejmě považujeme za vhodné, aby členy uvažované komise byli i zástupci energetiky a uhelného průmyslu,“ říká jednoznačně mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

„Přijde nám správné a logické, že pokud bude v České republice ustanovena takzvaná uhelná komise, měli by mezi jejími členy být zařazeni i odborníci na energetiku. Například kolega Jiří Feist, člen představenstva EP Power Europe, který je zodpovědný za strategii skupiny, by mohl být vhodným kandidátem, protože vedle nepochybné kvalifikace v oblasti výroby elektrické energie a tepla, působil i na vedoucích místech ve společnosti ČEPS, která provozuje přenosovou soustavu. A právě problematika udržení stability přenosové a distribučních soustav je doslova pupeční šnůrou spojena s odstavováním energetických zdrojů, které nejsou závislé na počasí,“ komentuje možné složení plánované komise šéf komunikace a marketingu v energetickém holdingu EPH Daniel Častvaj.

Opuštění uhlí je rozhodnutí srovnatelného významu, jako byl vstup do Evropské unie. Změny, které ukončení uhelné éry přinese, budou totiž převratné a náklady na ni obrovské. Například české náklady na dosažení podílu OZE do roku 2030 (podle rozhodnutí EU v loňském roce) odhadl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš na celkem 1000 miliard korun. Ročně 1,5 procenta HDP. Opuštění uhlí je přitom ještě větší operace.

„Vyčíslit náklady při akcích takového rozsahu, jako je přeměna energetiky, v podstatě není možné. Tím, že jde o dlouhodobou akci, tak se zákonitě objeví nějaké komplikace, se kterými se nepočítalo a jež se projeví v nákladech,“ upozorňuje Štěpán Křeček, analytik z BH Securities.

Mohlo by vás zajímat:
Z Dolu Bohumír je hornické muzeum
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj