Kdy vzniknou na severu další jezera?

Jezero Milada vzniklo rekultivacemi a je největší v Ústeckém kraji. Foto: webové stránky Ústí nad Labem

Lokality těžby hnědého uhlí se díky rekultivacím postupně mění v novou krajinu, jíž dominují jezera. Vláda v pondělí projedná návrh dalšího provozování a správy dokončených a plánovaných hydrických rekultivací zbytkových jam po ukončení těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji.

Materiál se týká období po ukončení sanace a rekultivaci, kterou ze zákona musí technicky a finančně zajistit těžební firmy. Ty musejí v průběhu těžby tvořit dostatečné rezervy na sanace a rekultivace. „S ohledem na skutečnost, že převážná část pozemků je ve vlastnictví státu, těžební organizace je mají ve většině případů pronajaty, a po ukončení rekultivace budou státu postupně vráceny, je zásadním zájmem státu, aby po jejich návratu byly budoucí náklady státu spojené s provozem jezer a revitalizací území minimální,“ stojí v materiálu, který projedná vláda.

Čtěte také:
Vláda pozdržela zakázky na rekultivace
DIAMO dokončuje rekultivaci rybníků

Hydrický způsob rekultivace u všech provozovaných těžebních lokalit v Ústeckém kraji vychází z dlouhodobé koncepce, která byla založena již v počátcích těžební činnosti na jednotlivých lokalitách, tedy v období šedesátých a sedmdesátých let minulého století, s upřesněním po roce 1991.

Jako první projekty tohoto charakteru byly v České republice dokončeny Hydrické rekultivace lomů Chabařovice (Milada) a Most, s přepokládaným využitím pro sportovní a rekreační účely. Aktuální zájmy státu v těchto lokalitách hájí státní podnik Palivový kombinát Ústí.

Ten by se měl podle návrhu stát správcem i dalších lokalit, kde se v budoucnu počítá s hydrickou rekultivací zbytkových jam, tedy ČSA a Vršany, kde dnes těží společnost Seven Energy finančníka Pavla Tykače.

Jiná je situace u lomů, v nichž těží Severočeské doly, které jsou součástí polostátní skupiny ČEZ. „Lokality Nástup Tušimice a Bílina jsou v majetku soukromoprávního subjektu, akciové společnosti Severočeské doly, u které se předpokládá s ohledem na vlastnictví budoucích zbytkových jam, také jejich následné provozování. Zájmy státu je nutné v tomto případě uplatňovat v rámci zastoupení státu ve vlastnické struktuře společnosti,“ píše se v materiálu.

Kdy se začne?

Z usnesení vlády z roku 2015 vyplývá, že do konce roku 2020 by měla být provedena analýza potřeb hnědého uhlí. Na základě toho pravděpodobně nejdříve v roce 2021 bude rozhodnuto o dalším postupu případné těžební činnosti v lomu ČSA. „V této lokalitě bude tedy nutné i v návaznosti na případné změny vyplývající z výše uvedených postupů navrhnout parametry technických opatření pro zachování přístupu a k ochraně nevytěžené části ložiska hnědého uhlí. Budoucí rozvoj rozsáhlého území postiženého těžbou hnědého uhlí v Ústeckém kraji bude zásadním způsobem ovlivněn vývojem v oblasti správy a provozování zatopených zbytkových jam z původních povrchových lomů,“ stojí v materiálu.

Vedle toho čeká práce i na ministerstva. „Bude nutné následně dopracovat řadu dalších doplňujících materiálů, jejichž rozsah ani strukturu nelze v současné době odhadnout a z tohoto důvodu není možné ani rozsah navrhovaných opatření považovat za konečný. Důležitým prvkem však bude úzká koordinace s programem revitalizace a resocializace území postižených těžebních činností,“ stojí v závěru materiálu, kterým míří na vládu.

Mohlo by vás zajímat:
Dvousetmetrovému obrovi ušili nový kabát
Tohle monstrum zvládne i dítě
Hnědé uhlí jako přírodní hnojivo