Když jde o život, nastupují bánští záchranáři

hbzs-1_compressed

Foto: www.hbzs-ov.cz

Hlavní báňská záchranná služba (HBZS) je nedílnou součástí hornické činnosti v rámci ostravsko-karvinského revíru. Vedle okamžitých odborných zásahů v případě úrazů, havárií nebo speciálních úkolů pro mateřskou společnost OKD zajišťuje i preventivní činnost. Mnoho zaměstnanců jí vděčí za svoje zdraví a mnohdy i život.

Poplachový signál vyslal v období od 1. ledna do 31. července do akce Hlavní báňskou záchrannou stanici celkem 171krát. Z tohoto počtu jel lékařský výjezd ze zá kladny v Ostravě-Radvanicích ke 158 úrazům, anebo náhlým zdravotním příhodám (v tomto počtu jsou zahrnuty také zásahy sanitního vozidla při šesti důlních výjezdech). Ostatní výjezdy spadaly do kategorie Storno, kdy se jen prověřovala situace po geomechanickém jevu.

Čtěte také:
V Darkově zemřel horník při důlním otřesu
V Dole ČSM se při otřesu zranili tři horníci

Mimořádné události jsou jen zlomkem činnosti

Z poslední doby mohu uvést hašení na povrchu úpravny v Důlním závodě 2, které trvalo čtyři hodiny a záchranáři při něm pracovali v dýchacích přístrojích BG4. Dále jsme vyjeli k zaměstnanci Důlního závodu 3, který utrpěl při pádu horniny úraz hlavy. Asistence důlního výjezdu zde bylo zapotřebí při transportu z porubu s nízkou mocností,“ uvedl pro Týdeník Horník ředitel HBZS Josef Kasper s upozorněním, že stálý sbor se podílel také na dalších zásahových či asanačních pracích (mj. havarijním uzavírání porubu 40 903 v DZ 1 nebo čištění podzemních zásobníků uhlí v lokalitách ČSA a Staříč). Záchranáři zvládli za mimořádných bezpečnostních opatření i čtyřdenní práci s otevřeným ohněm při přecházení porubu 22 3950 v lokalitě ČSA stvolem jámy v Doubravském ohradníku. Výstroj jámy likvidovali mobilní řezací soupravou.

Méně viditelné, přesto důležité aktivity

Závodní darkovské lokality DZ 1 David Hájek slova ředitele Kaspera potvrdil s tím, že HBZS skutečně v praxi vykonává i činnosti, které si mnozí z nás ani neuvědomují. „Zastává důležitou úlohu při školení a výcviku zaměstnanců OKD, báňských záchranářů, kteří pracují v závodních báňských záchranných stanicích. Tato pracoviště navíc metodicky řídí a kontroluje. Zajišťuje i záchranáře a potřebnou techniku pro řešení mimořádných událostí a dále opravy, kontroly a zkoušky dýchacích sebezáchranných a oživovacích přístrojů používaných v dole,“ uvedl Hájek. „Neocenitelné jsou i její služby zejména při koordinaci pomoci mezi důlními závody při havarijních i nehavarijních zásazích většího rozsahu. Nesmím zapomenout ani na její aktivity při stanovení protizáparových opatření v havarijních komisích, kontrolách havarijních plánů, prostředků havarijní prevence a speciálních činnostech. Mám na mysli například lezecké práce nad volnou hloubkou či provoz důlní plynové laboratoře,“ vysvětlil závodní DZ 1.

Foto: www.hbzs-ov.cz

Foto: www.hbzs-ov.cz

Přítomnost lékařů v posádkách má svůj smysl

Báňskou záchrannou službu považuji v rezortu hornictví za nezastupitelnou. Mohu říci, že její výjezdy zachránily mnoha horníkům život,“ shrnul přibližně dvaadvacetileté zkušenosti u HBZS její smluvní lékař Alexander Daniš, pocházející z hornické rodiny ze slovenské Handlové. Mezi záchranáře ho přivedl profesní kolega, Petr Karpeta, který v revíru také působí. „Je to činnost vyžadující i od lékařů fyzickou zdatnost, aby byli schopni v těžkých podmínkách na šachtě pomáhat zraněným,“ pokračoval MUDr. Daniš sloužící na HBZS několikrát do měsíce. Pokud je vyhlášený poplach, vyráží v sanitce s řidičem a dvěma záchranáři. „V dole člověk nemá čas na zbytečné přemýšlení. Nejdůležitější je okamžitá pomoc postiženému. Až zpětně si pak uvědomí, v jakém nebezpečí třeba byl,“ poznamenal lékař, který se účastnil řady těžkých zásahů, mimo jiné po zřícení těžní klece v ČSA, lokalitě Jan-Karel. Za svou činnost získal stříbrný Záchranářský kříž.

I elektrikář z DZ 3 jim vděčí za život

Řada zaměstnanců v našem revíru vděčí HBZS za svoje zdraví a životy. Jiří Klášterka například udělal chybu při zapojování kabelu k pohonu kombajnu v paskovském porubu 063 608. Spletl si nízkonapěťovou stranu transformátoru s 1000 V za vysokonapěťovou se 6000 V a při zkratu utrpěl závažné popáleniny. „Neměl jsem tenkrát moc ponětí o čase, ale připadlo mi, že tam záchranáři z HBZS byli docela rychle. Když se totiž v dole něco stane, rozhodují minuty, ne-li sekundy. Okamžitě po příjezdu mi pomohli od bolesti, protože jsem měl ruce celé popálené,“ zavzpomínal zaměstnanec úseku elektrovybavování DZ 3. Před báňskými záchranáři má po osobní zkušenosti a celkem devíti letech odpracovaných na šachtě obrovský respekt. „Pro havíře i chlapy na povrchu jsou naprosto nepostradatelní. Já bych na to neměl vlohy, ale dva kamarádi z úseku se dobrovolnými záchranáři stali,“ dodal na závěr Jiří Klášterka.

Mohlo by vás zajímat:
OKD pokračuje v bezpečnostní kampani
Jsme fosilní civilizace a ještě dlouho budeme
O uhlí se často lže



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze