Když průmysl ustupuje přírodě

Mravenec lesní. Foto: en.wikipedia.org

Navzdory stereotypním předsudkům dokážou často průmysl a infrastruktura fungovat s přírodou v až nečekané symbióze. Například v okolí a dokonce i uvnitř hnědouhelných lomů žijí desítky druhů živých tvorů, některé patří dokonce mezi kriticky ohrožené. I při stavbě silnic a dálnic se bere na zvířata velký zřetel, někdy dokonce až přehnaný jako v případě předražené analýzy přesídlení křečků, kterou si zadalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Kvůli rorýsovi se zase nesmí na jaře a v létě zateplovat budovy.

V loňském roce proběhla médii zpráva, že Vršanská uhelná změnila postup těžby kvůli břehulím říčním a rypadlo o hmotnosti téměř 4500 tun se přesunulo jiné části lomu. Muže se to znít jako vtip, ale těžaři byli na kolonii drobných zpěvných ptáků z čeledi vlaštovkovitých, které patří mezi ohrožené druhy, předem připraveni. Ještě před tím, než se jakákoli šachta posune o kus dál, musí se totiž na území, kam postoupí, provést takzvané biologické hodnocení. To vzniká na základě ročního biologického průzkumu, ze kterého vyplyne, jaké druhy rostlin a živočichů se v daném území vyskytují. Výskyt sledovaných druhů je díky každoročnímu monitoringu aktualizován, aby byl přesný přehled o tom, jaké druhy se v okolí i přímo v šachtě nacházejí a jak se chovají.

„Všechny druhy zvířat, které žijí v okolí šachty, máme poměrně dobře zmapovány,“ řekla Důlním novinám Bohumila Weihsová, technik životního prostředí Vršanské uhelné. Touto záležitostí se zabývá odborník, jehož úkolem je navrhnout postup, jak minimalizovat škody na rostlinstvu i živočiších. „Veškerý postup těžby a naše plány řešíme s odborníky minimálně s ročním předstihem. Oni navrhují řešení, jak v konkrétním případě postupovat. Víme například, že pokud se jedná o ptáky, musíme naše činnosti nasměrovat do doby, kdy nehnízdí nebo se nerozmnožují. Odvodnění mokřadů se musí dělat jen v zimních měsících a podobně,“ doplnila Weihsová.

Pokud je některé živočichy potřeba přestěhovat, jsou vždy dopředu známa místa, kam se budou přesouvat. K tomu účelu je zpracován a krajským úřadem odsouhlasen plán transferů, podle něhož se postupuje. Kromě zmíněných břehulí žije v lomech a okolí spousta dalších živočichů od mravenců přes motýly, obojživelníky a plazy až po ptáky či divokou zvěř. Mezi kriticky ohrožené druhy, které byly v blízkosti lokalit Vršanské uhelné zaznamenány, patří například skokan skřehotavý, z ptáků vodouš rudonohý nebo strnad luční.

Zvěří se musí zabývat také ŘSD. Když se například loni ozvali ekologové, že v trase rychlostní silnice R49 z Hulína do Fryštáku, jež má zlepšit spojení kraje se zbytkem světa, žije chráněný křeček polní, bylo třeba situaci řešit. ŘSD si objednalo studii, která výskyt hlodavce zmapovala a navrhla ho přestěhovat. Krajský úřad udělil silničářům výjimku k zásahu do území chráněných živočichů. Ovšem studii, která vyšla na dva miliony korun, označili odborníci za astronomicky předraženou. Výsledkem je totiž výzkum na devíti stranách s obrázky.

Kvůli masivnímu zateplování domů, které souvisí s dotačním programem Nová zelená úsporám, zase zanikají hnízdiště chráněných rorýsů ve škvírách a větracích otvorech paneláků i ostatních bytových domů. Vzhledem k alarmujícím zprávám o radikálním snížení populace rorýsů byla vyhlášena „úřední doba“ hájení hnízdění rorýse obecného, která začíná právě o tomto víkendu. Od 20. dubna do 10. srpna nesmí být do hnízdění rorýsů rušivě zasahováno. To znamená, že nelze provádět případné práce na budově, kde hnízdí. Výměny oken, opravy výtahu či vlastní zateplení v posledních dvou patrech i rekonstrukce střechy by se proto raději měly plánovat až na srpen a následné měsíce.



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze