Klimatický boj nesmí být ekonomickou sebevraždou

Bez toho, že budou emise snižovat a dekarbonizovat všichni, nebude mít snaha EU valný smysl. A v nejhorším scénáři jen spácháme ekonomickou a hospodářskou sebevraždu, je přesvědčen šéf ČEZ Daniel Beneš. Foto: ČEZ

Ministr životního prostředí Richard Brabec na úterní konferenci ve sněmovně vysvětlil, proč se Česká republika nezavazuje k vyšším cílům v tažení proti CO2 a v zavádění OZE. Probírala se ale také budoucnost českého i evropského hospodářství.

Ministr Brabec uvedl, že postoj Česka k takzvaným klimatickým cílům je zcela realistický, nikoli opatrnický či „málo ambiciózní“, jak vládě vyčítají aktivisté. „Nechceme jen tak něco plácnout a dát nějaký závazek, protože nám to prostě nevychází, abychom do roku 2030 mohli dosáhnout polovičního stavu oproti roku 1990. Nechceme být jako Německo, které bude mít velký problém splnit slíbených 40 procent v roce 2030. My, než se k něčemu zavážeme, tak chceme vědět, jak toho dosáhneme. Jsme realisté,“ uzavřel Richard Brabec.

Současné a budoucí situaci českého průmyslu se na konferenci věnoval 1. místopředseda Svazu průmyslu a dopravy Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ. „Celá EU se na emisích CO2 podílí devíti procenty. Něco jako evropský systém povolenek funguje ve 30 procentech zemí, které emitují skleníkové plyny. V šedesáti procentech zemí tedy dekarbonizace neprobíhá žádným způsobem,“ připomněl aktuální stav.

Čtěte také:
Česku hrozí nedostatek elektřiny
Letecké dopravy se boj proti CO2 netýká?

„Čili úsilí Evropské unie by mělo korelovat s úsilím ostatních. Bez toho, že budou emise snižovat a dekarbonizovat všichni, nebude mít snaha EU valný smysl. A v nejhorším scénáři jen spácháme ekonomickou a hospodářskou sebevraždu,“ pokračoval v rekapitulaci. Podle něj se také uvažuje o přetvoření části Evropské banky na Klimatickou banku. „Uvažuje se o zavedení klimatických cel a také o tom, že v následující dekádě by šlo tisíc miliard eur investic do klimatických projektů,“ pokračoval Beneš. Připomněl také, že do roku 2030 by se v Evropě mělo – podle rozhodnutí jednotlivých států – odstavit 73 000 megawatt instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách.

Země, které odporují přechodu na bezemisní hospodářství už jsou jen čtyři. Kromě Česka ještě Polsko, Maďarsko a Estonsko. To znamená, že tento tábor přestává mít blokační minoritu. Megawatt hodina stojí nyní 50, místo 30 eur před dvěma roky a hlavním faktorem je v tom cena povolenek. (Až bude stát megawatthodina 75 eur, nebudou už podle Beneše obnovitelné zdroje potřebovat podporu.) Situace pro uhelné elektrárny se podle Beneše bude v Evropě dále zhoršovat. Nemá proto cenu se snahou o bezemisní hospodářství bojovat a vidět v ní hrozbu, ale je lepší to vnímat jako příležitost. Alespoň tak to vidí část členů Benešova svazu. „Musíme ale být v těchto technologiích nezávislí na zemích mimo Unii,“ zdůraznil. Potřeba je ovšem také zlepšení obchodní bilance EU a nastavení podmínek v celé Unii. „Jinak nemůžeme být vítězové,“ shrnul šéf ČEZ.

Čtěte také:
EU musí o boji s CO2 přesvědčit svět
Z útrob větrníků uniká zabiják klimatu

 „Jestli má mít snaha EU reálný výsledek, musíme přesvědčit celý svět, jinak teplota stejně poroste,“ stanovil Beneš základní podmínku, která zazněla i od dalších řečníků. „Uhlíkové clo (pro produkci zemí, jež nesnižují emise) je nezbytné, byť to může vést k obchodní válce. O tu ale nejde, jde o férovost. Jinak by jen docházelo k přesunu výroby do zemí, kde nejsou takové podmínky, jako v EU,“ uvedl jeden z možných donucovacích kroků EU. „Pokud nebude globální dohoda a nebude se ani řešit konkurenceschopnost zemí EU, tak nebudeme konkurenceschopní,“ zdůraznil.

„Musíme se převést na to, že to není hrozba, ale příležitost, že je to nová průmyslová revoluce. A jako země si na to musíme umět říct o odpovídající peníze, jako to umí Poláci a Maďaři,“ vrátil se Beneš zase k situaci doma. Česko by podle něj mělo držet svůj klimatický plán pro rok 2050 někde v rozmezí 80 – 95 procent pokles emisí oproti roku 1990. Jakékoli cíle navíc by měly v každém případě předcházet nákladové studie. „Náklady celkově rostou a pokles o poslední procento může být stejně drahý, jako pokles z 60 na 40 procent,“ připomněl.