Doba čtení:2 m, 25 s
Dovozy hnědého uhlí do Česka rostou. Z německého Dolu Mibrag, se dnes ročně dováží zhruba 1,2 miliony tun průmyslového hnědého uhlí, které má výhřevnost 10,5 MJ/kg. „Zarezervovaný“ objem možných dovozů z Mibragu činí až dva miliony tun za rok. Uhlí se vozí také z Polska. Vyplývá to z dlouhodobé prognózy trhu s uhlím expertní společnosti Vupek Economy.
Německé ani polské uhlí nemá problémy s dlouhodobou disponibilitou, jako je tomu v případě tuzemského hnědého uhlí, ale jeho konkurenceschopnost snižují náklady na dopravu. Nutnost vozit uhlí na vzdálenost několika stovek kilometrů může prodejní cenu tohoto uhlí v ČR až zdvojnásobit.
Server iUHLI.cz se možným dovozům uhlí věnuje dlouhodobě. Ministr průmyslu Jan Mládek v březnu na setkání s horníky řekl, že část teplárníků intenzivně zvažuje dovozy uhlí. Více zde.
Čtěte:
Cyrani: Dovoz hnědého uhlí je nesmysl
Křetínský nechce dovážet německé uhlí do ČR
Zásoby uhlí na lomu Mibrag činí zhruba 500 milionů tun, což při těžbě až 25 milionů tun ročně postačí na 25 let. Uhlí z Mibragu do Česka vozí Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského, dopravuje ho po železnici a pálí ve své elektrárně Opatovice a teplárně Komořany. Potenciál dovozu německého uhlí může zvýšit připravovaný prodej lomů švédského státního koncernu Vattenfall v Lužickém revíru, o které projevil zájem EPH i ČEZ. Uhlí z lužických dolů má menší sirnatost něž uhlí z Mibragu, díky čemuž může být pro velké výrobny rovněž zajímavé.
Z Německa se vozí také brikety, a to kolem 140.000 tun ročně, které po ukončení výroby v Sokolovské uhelné plně kryjí domácí poptávku. V řádech desítek tisíc tun se dováží německý multiprach, například do cementáren nebo obaloven živičných směsí. V obou komoditách existuje na německé straně možnost dovozy zvýšit, Vupek Economy ale počítá s udržením současné spotřeby.
Méně uhlí se vozí z Polska. Z příhraničního povrchového Dolu Turów, se vozí jednak energetické hnědé uhlí, ale i tříděné druhy hnědého uhlí. Loni se dovezlo 180.000 tun. Průměrná výhřevnost uhlí z Turowa dosahuje kolem 11 MJ/kg, síra 0,5 procenta. Zásoby na lomu činí asi 450 milionů tun, což při těžbě až 12 milionů tun ročně postačí na 40 let. Uhlí z Turowa již v ČR spoluspaluje třeba Teplárna Varnsdorf, Teplárna Písek a Spolana Neratovice.
Z Polska se dováží rovněž tříděné hnědé, které prodává v ČR v příhraničí řada obchodníků za nižší cenu než tuzemské uhlí. Tyto dovozy nejsou ale ledna 2014 pro spotřebiče do 300 kW legální. Podle nové vyhlášky ministerstva životního prostředí nevyhovují stanoveným parametrům -měrné sirnatosti, obsahu vody a výhřevnosti.
Komplikovaná železniční doprava uhlí z Turowa vede k upřednostnění jeho dopravy do ČR kamiony. Dovoz polského tříděného uhlí je tak zajímavý jak pro české prodejce uhlí, tak i pro autodopravce.
Mohlo by vás zajímat: