Komentář k novele horního zákona

ParagrafPodrobný přehled změn v horním zákoně a stručný komentář k nim shrnul ředitel Odboru hornictví na ministerstvu průmyslu a obchodu Zbyšek Sochor do osmi bodů:

Úhrada z dobývacího prostoru

Základní změnou je stanovení sazby této úhrady na 1000 korun za hektar plochy dobývacího prostoru v případě, že je v něm povolena hornická činnost (zjednodušeně lze říci, že se jedná o „těžený“ DP) a 300 Kč ve zbývajících případech. Úhradové období (kalendářní rok) ani rozpočtové určení úhrady (je příjmem obce) se nemění. Zvýšení sazeb úhrady z dobývacího prostoru se tak v plném rozsahu promítne do zvýšení příjmů obcí.

Úhrada z vydobytých nerostů – subjekt úhrady

Subjektem úhrady, tj. poplatníkem, zůstává organizace, jíž byl stanoven dobývací prostor. Nově se poplatníkem úhrady se stává:
a) Organizace, která získala nerost při ložiskovém průzkumu – dosud se povinnost vztahovala pouze na ropu a zemní plyn.
b) Jakýkoli subjekt provádějící neoprávněnédobývání nebo ložiskový průzkum („černá těžba“).

 

Úhrada z vydobytých nerostů – předmět úhrady

Vymezení předmětu úhrady (tj. za co se platí) odpovídá výčtu subjektů úhrady. Pro účely zákona se zavádí legislativní zkratka „vydobyté nerosty“. Ta zahrnuje jedna k dosud zpoplatněné nerosty, pro které byl stanoven dobývací prostor, dále pak vyhrazené nerosty získané při ložiskovém průzkumu a „černé těžbě“.
Základ úhrady z vydobytého nerostu, výpočet, sazba, úhradové období

Jde o jednu z klíčových částí novely horního zákona, která upravuje nový způsob výpočtu úhrady a způsob stanovení sazby úhrady pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů. Způsob výpočtu vychází z nového principu, který se dá zjednodušeně charakterizovat jako „součin sazba x tuna“.
Princip výpočtu úhrady je tedy založen na součinu množství vydobytého nerostu za úhradové období (kalendářní rok, totožné se současnou právní úpravou) a sazby úhrady.

Vlastní postup výpočtu úhrady je založen na následujících krocích:

a) zjištění dílčího základu úhrady z vydobytého nerostu – dílčí základ úhrady lze charakterizovat jako úhradu za množství konkrétního druhu vydobytého nerostu vydobytého v dobývacím prostoru poplatníkem za úhradové období. Postup, jak určit množství takto vydobytého nerostu, je založen na báňsko-měřické a geologické dokumentaci a konkretizován v zákoně. Dobývá-li poplatník více druhů vydobytého nerostu, zjistí dílčí základ úhrady (tj. vytěžené množství) pro každý druh vydobytý nerost zvlášť.
b) zjištění sazby dílčího základu úhrady – sazby na základě zákonného zmocnění stanoví vláda nařízením. Poplatník tedy přiřadí sazbu z nařízení vlády k jím těženému druhu nerostu.
c) výpočet dílčí úhrady – poplatník vynásobí dílčí základ úhrady (množství jednoho druhu vydobytého nerostu) sazbou úhrady. Dobývá-li více druhů vydobytého nerostu, postupuje takto u každého druhu vydobytého nerostu.
d) výpočet úhrady – finální krok, kterým se stanoví výše úhrady za poplatníka. Úhrada se vypočte jako součet jednotlivých dílčích úhrad.

Výjimka pro hnědé uhlí dobývané povrchovým způsobem – v tomto případě je dílčím základem úhrady množství tepla obsažené ve vydobytém hnědém uhlí, které se zjistí jako součin výhřevnosti a množství vydobytého hnědého uhlí. Postup pro stanovení výhřevnosti a množství vydobytého hnědého uhlí specifikuje zákon. Jiné odlišnosti při výpočtu úhrady nejsou stanoveny.

Důvodem pro zavedení této výjimky je skutečnost, že hnědé uhlí dobývané povrchovým způsobem je nerostem s největším objemem těžby v naší zemi, a proto se v tomto případě kromě vytěženého množství zohledňuje i jeho kvalita. Tento způsob určení dílčího základu úhrady nebyl rozporován ani ze strany organizací dobývajících hnědé uhlí.
Sazba úhrady – resp. sazba úhrady pro jednotlivé dílčí základy úhrady (tj. jednotlivé druhy vydobytého nerostu) je stanovena na základě zákonného zmocnění nařízením vlády. Tento způsob by měl umožnit přiměřené pružnou reakci formou změny sazby na vývoj ekonomické situace. Současně se stanoví přímo zákonem maximální výše úhrady jako částka odpovídající nejvýše 10 % tržní ceny za jednotku množství pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů. Toto omezení bylo převzato ze současné právní úpravy.

Konkrétní návrh sazeb byl představen v rámci meziresortního připomínkového řízení, byli s ním tedy seznámeni jak zástupci zaměstnavatelských, tak odborových svazů. Sazby byly určeny s ohledem na splnění zadání uloženého usnesením vlády (385/2014), a to zvýšení příjmů státního rozpočtu. U všech druhů nerostů byly sazby určeny tak, aby jejich výnos odpovídal přibližně dvojnásobku výnosu v r. 2013. Výjimkou z tohoto pravidla byly černé uhlí, ropa, zemní plyn, radioaktivní nerosty a hnědé uhlí dobývané hlubinně, kde byly sazby nastaveny tak, aby výnos z úhrady oproti r. 2013 nezvyšoval.

Úhradové období – odpovídá dosavadní právní úpravě, tzn. jedná se o kalendářní rok.

Rozpočtové určení úhrady

Mění se poměr rozdělení výnosu úhrady z vydobytého nerostu mezi státní rozpočet a rozpočet obce, na jejímž území dobývání probíhá. Je však nutno zdůraznit, že ať je poměr rozdělení výnosu úhrady z vydobytého nerostu mezi obce a státní rozpočet stanoven jakkoli, vždy se při jeho určení vycházelo ze zásady, že příjmy obcí bude zachován na úrovni roku 2013.

Účelovost úhrady z vydobytého nerostu

Upravuje se také způsob rozdělení výnosu z úhrady z vydobytého nerostu v rámci státního rozpočtu. Dosud platilo, že část výnosu určená pro státní rozpočet se dělila mezi rozpočtové kapitoly MPO a MŽP. Její účelové určení stanovoval horní zákon dosud jen obecně. Nyní bude pro rozpočtové kapitoly MPO a MŽP určeno pouze 28 procent a 12 procent z výnosu určeného pro státní rozpočet. Účelové určení tohoto podílu bude nyní stanoveno zákonem mnohem konkrétněji. Se zbývající částí výnosu, tj. 60 procenty, bude nakládat ministerstvo financí jako s příjmem státního rozpočtu.

Správa úhrad – obecně

Novela odstraňuje stávající dualitu právní úpravy, kdy pravidla pro správu úhrad z vydobytého nersotu i dobývacího prostoru byla stanovena jak v horním zákoně, tak v prováděcí vyhlášce (vyhl. č. 617/1992 Sb.). Vzájemný vztah těchto právních předpisů přitom nebyl vždy zcela jednoznačný a způsoboval výkladové i aplikační potíže. Novela tento nežádoucí stav řeší tak, že soustřeďuje právní úpravu do horního zákona a prováděcí vyhlášku č. 617/1992 Sb. zrušuje. Právní úprava správy úhrad nyní důsledně vychází z principu subsidiarity daňového řádu. To znamená, že horní zákon obsahuje pouze právní úpravu specifických institutů horního práva, ve zbývajících případech se postupuje podle daňového řádu.

Správa úhrad – hlavní změny

a) Záznamní povinnost poplatníka – novela přesně specifikuje, které údaje má poplatník povinnost evidovat pro účely správy úhrad. Nejedná se o novou povinnost, jde konkretizaci údajů již vedených organizacemi (poplatníky) dle § 10 horního zákona.
c) Úhradové přiznání – novela jednoznačně stanoví povinnost podávat úhradové přiznání a obsahuje zákonem stanovené oprávnění ČBÚ vydávat tiskopisy k úhradovému přiznání. Lhůty pro podání úhradového přiznání se nemění.
d) Zálohy na úhradu z vydobytého nerostu – v tomto ustanovení se odstraňuje jedna ze slabin dosavadní úpravy, a to že povinnost platit zálohy na úhradu z vydobytého nerostu byla stanovena pouze prováděcím právním předpisem. Nyní se jednoznačně stanoví jak povinnost platit zálohy pouze pro nerosty vydobyté na základě povolení hornické činnosti ve stanoveném dobývacího prostoru, tak výše zálohy. Zákon rovněž stanoví počet záloh na tři a jejich splatnost.
e) Limit pro předepsání a placení úhrady z vydobytých nerostů – z důvodu snížení administrativní zátěže se stanoví pro úhrady z vydobytého nersotu ve výši do 1000 Kč, že tato úhrada se neplatí.
f) Prominutí úhrady z vydobytého nerostu – Novela vychází z dosavadní právní úpravy, navazuje ji však na právní úpravu prominutí daně dle daňového řádu. Je zachována obligatorní podmínka souhlasu příslušné obce s prominutím úhrady. Důvod pro prominutí úhrady – havárie na dobývaném výhradním ložisku – byl převzat z prováděcí vyhlášky č. 617/1992 Sb. Další důvody, které obsahovala vyhláška, byly z návrhu vypuštěny na základě meziresortního připomínkového řízení a připomínek Legislativní rady vlády.



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze