Komíny sokolům pomáhají

Sokoli ČEZ 1

Ornitolog Václav Beran s jednou ze sokolích budek. Foto: ČEZ

Elektrárenské komíny a chladicí věže dlouhodobě pomáhají zvyšovat populaci vzácného sokola stěhovavého. Jen v prostorách elektráren ČEZ se za poslední čtyři roky narodily více než tři desítky mláďat.

Snahu ornitologů zvýšit populaci vzácného a chráněného sokola stěhovavého Skupina ČEZ trvale podporuje instalací speciálních budek na výškových stavbách ve všech svých elektrárenských lokalitách v severozápadních Čechách. Od roku 2011, kdy byla na ochozu chladicí věže Elektrárny Tušimice umístěna vůbec první sokolí budka v České republice, se na výškových elektrárenských stavbách, komínech či chladicích věžích, již podařilo odchovat 33 sokolích mláďat. Na všech českých průmyslových stavbách se dosud narodilo více než 70 mláďat.

„Rádi jsme tehdy vyšli ornitologům vstříc a pomohli životnímu prostředí i takovou maličkostí, jako je výroba a následná instalace sokolích budek na chladicí věži. Nám sokol stěhovavý v žádném případě nevadí a jak se ukázalo, my jemu také ne,“ uvedl ředitel Elektráren Tušimice a Prunéřov Otakar Tuček.

Sokolí budka s letošními čtyřmi mláďaty na chladicí věži v Elektrárně Tušimice. Foto: ČEZ

Čtěte také:
K záchraně sokolů pomáhají komíny tepláren
Lom se proměnil v přírodní observatoř

Ptáci se dokonce v elektrárně pokusili zlomit výškový rekord. Sokol stěhovavý se poprvé pokusil zahnízdit na komíně ve výšce 280 metrů, bohužel vyvedení mláďat se nepovedlo. „Dnes už nezjistíme, co k tomu sokolí pár vedlo, ale výška 280 metrů je absolutní rekord v České republice i v Evropě,“ řekl ornitolog Václav Beran, který označil Skupinu ČEZ za největší hnízdiště sokolů. Umělá hnízda se nacházejí na komínech či chladicích věžích od Elektrárny Tisové v Karlovarském kraji až po Teplárnu Trmice na Ústecku.

Ještě ve 40. letech 20. století byla populace sokolů stěhovavých na území republiky velmi silná. Její ústup měl však přímou souvislost s plošným užíváním aromatického organochloridu DDT v zemědělství a celosvětovým poklesem sokolí populace. Od 60. let v České republice sokoli hnízdili velmi nepravidelně či vůbec. Příznivější trend se zejména díky programům na aktivní podporu opětovného nárůstu sokolí populace začal objevovat až o dvacet let později.

Mohlo by vás zajímat:
Sokoli hnízdí na elektrárně Tisová
Ze starého lomu je špičkové golfové hřiště
Ťuhýkovi se v lomu ČSA zalíbilo

Sokolík z Tušimic. Foto: ČEZ



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze