Kopce připomínají těžbu uhlí ve Francii

Francie haldy upraveno

Hlušinové kopce jsou v severní Francii nejjasnější připomínkou staletí těžby uhlí. Tamní obyvatelé se za ně dlouho styděli. V poslední době se ale vnímání uměle navršených obřích hromad mění. Hlušinové kopce totiž začínají sloužit bohulibým účelům. Napsal server Týden.cz.

V pásu táhnoucím se podél belgické hranice se těžilo uhlí 300 let. Poslední důl byl uzavřen před čtvrtstoletím. Dříve bývaly haldy synonymem znečištění a úpadku, neboť těžební průmysl postupně skomíral. Dnes se k nim místní hlásí jako k hrdému symbolu zdejšího průmyslového dědictví.

„Výsypky reprezentují dřinu a těžkosti, kterým byly vystaveni naši předkové. Lidé tu byli kvůli dolům tvrdí a pouta mezi nimi byla pevná. Život byl mimořádně těžký. Dnes jsme na to hrdí,“ uvedl průvodce Patrick Offe.

Čtěte také: Lom se proměnil v přírodní observatoř

Hlušinové kopce viděl každý, kdo projížděl po dálnici nebo po železnici krajem Nord-Pas-de-Calais. Z rovinaté krajiny zde vyrůstají nepřehlédnutelné černé kopce – pozůstatek průmyslové historie oblasti. Nejvyšší se nacházejí u obce Loos-en-Gohelle nedaleko Lens. Dosahují výšky až 180 metrů.

V roce 2012 byla celá těžební oblast zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Ukazuje významnou éru v dějinách průmyslové Evropy a připomíná životní podmínky dělníků a solidaritu, kterou jejich práce vyvolávala.

Stačila poměrně krátká doba a lidmi vytvořené kopce se s pomocí přírody stávají estetičtějšími a více užitečnými. Nejdřív se objevil lišejník, pak malé rostlinky. Nyní už na svazích hald vyrůstají březové lesíky. A někde třeba farmáři nechávají pást kozy.

Pěstuje se tu dokonce i víno, a to na údajně nejsevernější vinici ve Francii. V roce 2011 v Haillicourtu založil vinici Henri Jammet, původem z jihozápadního departementu Charente. V roce 2013 naplnil 150 lahví a minulý rok již dvakrát tolik. Své víno nazývá Charbonnay, což je slovní hříčka, který vznikla ze spojení dvou slov: „charbon“- uhlí – a „Chardonnay“.

V Neux-les-Mines na bývalé uhelné haldě vznikl umělý lyžařský svah. Jinde se po hromadách prohánějí běžci a cyklisté. Lidem a přírodě se navracejí haldy i v jižní Belgii a dalších bývalých těžebních oblastech po celé Evropě. „Nakonec, co je to jiného než hromady kamení, které jsme vzali přírodě? Teď jí je vracíme a ona je zase vrací nám – tím, že na nich vyrůstají květiny, stromy, že na nich žijí zvířata,“ uvedl Offe.

Mohlo by vás zajímat:
Uhelný důl Zollverein je památka UNESCO
Northumberlandia – rekultivace jinak
Důl v Genku se proměnil v kulturní centrum