Křetínský s Kellnerem ještě nemají vyhráno

Podle švédského ministra hospodářství Mikaela Damberga budou při rozhodování vlády hrát roli výhradně ekonomické aspekty. Foto: wikipedia.org Janwikifoto

Prodej hnědouhelných dolů a elektráren švédské společnosti Vattenfall Energetickému a průmyslovému holdingu a PPF Investments není definitivní. Musí jej totiž ještě schválit švédská vláda, což nemusí být formalita.

Čeští miliardáři Daniel Křetínský a Petr Kellner se zatím nemůžou považovat za majitele hnědouhelných dolů a elektráren v Lužici, na jejichž nákupu se dohodli s vedením švédského státního koncernu Vattenfall. Transakci bude ještě muset schválit dozorčí rada společnosti, ale především švédská vláda, která jej pravděpodobně bude chtít projednat i v parlamentu.

V žádném případě nejde o formalitu. Jedním z problémů může být, že jednou ze dvou švédských vládních stran je Strana zelených, jejíž sjezd prodej firmy loni odmítl. Již nyní je jasné, že vláda bude při svém rozhodování pod tlakem ekologických aktivistů. Zejména Greenpeace již bijí na poplach.

Čtěte také:
Hraje Křetínský v Německu vabank?
Němci hodnotí prodej Vattenfallu opatrně

Pokud švédská vláda dovolí prodat uhelné doly a elektrárny takovému znečišťovateli, jako je EPH, ukáže tím, že nejrespektovanější environmentální vláda na světě selhává právě ve chvíli, kdy by měla jít příkladem. EPH je firma, která by si přála uhelnou renesanci v Evropě a navíc má ve skříni spoustu kostlivců,” řekla ředitelka švédské pobočky Greenpeace Annika Jacobsson.

Podle českých představitelů Greenpeace je největším problémem nedostatek informací o tom, jakým způsobem chtějí noví vlastníci s doly a elektrárnami naložit. „Nejhorší není minulost firmy, ale její nejasné plány do budoucnosti. Hlavní problém je, že se Energetický průmyslový holding nikdy nevyjádřil, co v Lužici zamýšlí provádět,“ uvedl vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.

Nikdy veřejně neodmítl plány na otevírání nových dolů či vyvlastňování a demolici domů tisíců místních obyvatel. Nemůžeme uvěřit, že švédská vláda dá této firmě bianco šek na provozování největších evropských dolů, aniž by po ní chtěla jakýkoli závazek vůči budoucnosti regionu či veřejného zájmu,“ dodal.

Klíčová nebude ekologie, ale ekonomika
Podle vyjádření švédských vládních představitelů ale ekologické otázky nebudou hrát při rozhodování klíčovou roli. Nejdůležitější bude, zda prodej německých hnědouhelných aktiv přinese švédsku ekonomický benefit.

Podle švédského ministra hospodářství Mikaela Damberga, jehož ministerstvo bude schvalovací proces administrovat, lze rozhodnutí očekávat koncem června. „Neschválení prodeje považuji za nepravděpodobné. Zkoumány budou výhradně ekonomické aspekty transakce. Jde o otázku, zda prodej bude pro švédský stát levnější alternativou než kdyby Vattenfall nadále aktiva sám provozoval. Klimatické aspekty nebudou hrát žádnou roli,“ řekl Damberg serveru klimaretter.info.

Vattenfall předložil švédské vládě analýzu, ze které vyplývá, že prodej aktiv i za symbolickou cenu, přestože na účtech společnosti leží 1,7 miliardy eur (cca 46 miliard korun), je ekonomicky nejvýhodnější variantou. Jiné rozhodnutí vlády, než souhlas s prodejem, by tak bylo překvapením.

Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších těžebních bestií
VIDEO: Liebherr – vzpoura strojů
VIDEO: Uhněte z cesty, jde uhelný obr



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze