Limity v našich hlavách

Minulý týden demonstrovali zaměstnanci dolů za prolomení limitů uhelné těžby na Mostecku.
Tento týden stejný požadavek vznesly i odbory a Hospodářská komora. To téma se vrací cyklicky a pokaždé doprovázené silnými slovy, vášněmi i demagogií. Účastníci Salonu Lidových novin (LN) se pokusili o racionálnější pohled. Přinášíme část diskuse.

Jedním z nejčastějších argumentů stran, které prosazují prolomení limitů, je odkaz na hrozící růst nezaměstnanosti v regionu, který už se s ní i tak těžce potýká. Hnutí Duha ale před časem upozornilo, že CzechInvest v Ústeckém kraji udělil investiční pobídky modernizačním projektům, které vytvořily 23.000 pracovních míst. To je víc, než kolik kdy zaměstnávaly uhelné doly. Jak to tedy je?

„Ve velkodole ČSA, o kterém se rozhoduje, i ve městě Horní Jiřetín je zhruba stejný počet pracovních míst – něco kolem 800. Takže zrušení obce a uzavření dolu vyjdou, pokud jde o nezaměstnanost, přibližně nastejno,“ uvedl Programový ředitel Hnutí DUHA Vojtěch Kotecký. Starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt dodal, že ho argumentace bojem proti nezaměstnanosti nepřestává fascinovat, protože když po privatizaci v 90. letech Mostecká uhelná vyhodila 90 procent svých zaměstnanců – v absolutních číslech to bylo 15.000 lidí – žádní odboroví bosové neřvali.

„Ačkoli jsem zastáncem prolomení limitů, v odpovědi na tuhle otázku se výjimečně shodnu i s těmi, kdo je chtějí udržet: jako ekonom na rovinu říkám, že otázka zaměstnanosti je v tomto ohledu úplně nepodstatná,“ míní ekonom Miroslav Zajíček. Rozhodující je jen a jen ekonomická kalkulace, tedy jestli se takový krok vyplatí, jestli přinese zisk. Samozřejmě je vždycky otázka, jestli ten, kdo provádí kalkulaci, započítává všechny náklady, ale to je jiná věc. Každopádně je třeba mít na paměti, že jsme ve fázi dotěžování přístupných oblastí hnědého uhlí v Podkrušnohoří – bez ohledu na to, jestli budou, či nebudou limity prolomeny, dodal.

„Ve fázi dotěžování sice jsme, ale je třeba si uvědomit, že hnědé uhlí s námi zůstane ještě dalších 50 let, a to i bez prolomení limitů. Diskuse o nich se přitom vede v tónu ´když rychle nerozhodneme, dojde k neštěstí.´ A to mě dráždí, protože podstata problému je jiná: díky zásobám uhlí umíme i na zastaralé technologii zděděné z minulého režimu vyvážet do okolí elektřinu za ceny, které zhruba odpovídají 70–80 % těch běžných v Evropě,“ namítá geolog Václav Cílek. Dodává, že skutečný problém opravdu nepředstavuje nezaměstnanost, ale málo účinná zařízení, do kterých majitelé většinou neinvestují, protože chtějí vydělávat, a ne opravovat.

Naopak předsedkyně Hospodářské a sociální rady Mostecka Helena Veverková tvrdí, že nezaměstnanost je jedním ze zásadních problémů. Není férové mluvit pouze o přímých pracovních místech v dolech. Po roce 1990 došlo k vyčlenění řady servisních, údržbářských a pomocných prací z těžební činnosti a k jejich privatizaci. Pokud dojde k zastavení těžby, v podstatné míře skončí tahle místa také, nezaměstnanost by tak podle studií, které si nechal zpracovat Ústecký kraj, mohla narůst až na 20 procent. „Bavme se tedy o ekonomických datech: limity v praxi znamenají, že stát chce administrativním nařízením zavřít prosperující firmu, která přímo nebo zprostředkovaně dává práci více než šesti tisícovkám lidí,“ upozorňuje Veverková.

Podle Koteckého je to v prvé řadě otázka společenská. V Podkrušnohoří by bylo dost uhlí ještě na stovky let. Ale dolování konzumuje krajinu, která vznikala po staletí. Pohlcuje domovy a proměňuje životy. Proto někde musíme udělat čáru a říci, jaké části ještě obětujeme těžbě, která místa naopak uchováme a kolik uhlí budou mít doly v příštích desetiletích k vytěžení. Kromě společenské záležitosti jde totiž také, a vlastně hlavně, o záležitost energetickou. Podle Cílka se v podstatě jedná o to, že počátkem 90. let byly limity stanoveny příliš přísně, takže určité místo na rozšíření těžby je možné. Případné prolomení limitů je ale třeba krom místního souhlasu vázat také na energetickou účinnost. „Na uhlí bychom se měli dívat jako na strategickou surovinu a nespalovat je teď, když nedostatkem energie netrpíme. Když totiž zvýšíte na dvojnásobek účinnost zařízení, ušetříte polovinu uhlí. Jenže to se nedá udělat rychle, takže bych teď raději viděl diskusi o pravidlech a pak teprve o prolomení limitů,“ míní geolog.



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze