Lodě vozily uhlí do Chvaletic dvacet let

decin_soutok_labe_ploucnice_wikipedia_ondrej_konicek

V 60. letech se po Labi vozilo 100 tisíc tun zboží ročně. Foto: wikipedia.org Ondřej Koníček

Koncem šedesátých let padlo rozhodnutí o vybudování nové hnědouhelné elektrárny na pozemku Manganorudných a kyzových závodů Chvaletice. Společně s elektrárnou vznikla i labská vodní cesta, po které se vozilo hnědé uhlí ze severních Čech.

Důvodem pro tuto dopravu, která z hlediska ceny přepravy byla při malé přepravní vzdálenosti méně výhodná než přímé železniční spojení, byla nedostatečná kapacita tratí na prvním hlavním tahu podél Labe. Byla tedy dobudována labská vodní cesta až do Chvaletic včetně uhelného překladiště v přístavu Chvaletice, odkud se přepravovalo uhlí do elektrárny pomocí pásových dopravníků, a překladiště Lovosice, kam se vozilo uhlí z pánve po železnici. Kombinovaná doprava uhlí po vodě a železnici se tehdy v Československé republice realizovala poprvé.

Dlouho se jen plánovalo

Splavněním řeky Labe se zabýval od doby Karla IV. Snad každý panovník i každá vláda. Až druhá polovina 19. století přinesla zřetelnější snahu o jeho splavnění. Se vznikem nových cukrovarů a s rozvojem stavebnictví se začalo uvažovat o lodní dopravě jako o účelném a laciném způsobu.

Čtěte také:
Modernizace Chvaletic spolkne další miliardy
Čistší vzduch díky miliardám

Ještě do začátku 1. světové války byla vybudována první zdymadla. Přestože od roku 1918 do roku 1939 vzniklo na středním Labi třináct nových zdymadel, dopravní cestu od Mělníka se podařilo prodloužit pouze o 35 kilometrů do Čelákovic. Za druhé světové války byla vodní cesta prodloužena do Kolína, ale pouze pro lodě o ponoru 1,5 metru. Od prosince 1943 do května 1945 proplulo Nymburkem a Poděbrady kolem 17 tisíc tun zboží, což odpovídá přibližně třiceti lodím. Kolem roku 1950 nastal jeden z útlumů nákladní dopravy na Labi. V roce 1963 se začalo přepravovat uhlí po Labi z Vaňova (Střekov) do Velkého Zboží a postupně až do Kolína. Kromě uhlí se převážely i fosfáty, apatity nebo pyrit pro potřeby chemiček v Neratovicích a Lovosicích. Množství zboží přepraveného na středním Labi se pohybovalo v šedesátých letech kolem 100 000 tun ročně.

Labe ožilo s uhlím

K převratné změně došlo v červenci 1977, kdy se postupně začaly spouštět čtyři bloky chvaletické elektrárny. Definitivně byla dostavěna v roce 1979. Současně se dostavěly nová zdymadla Obříství II, Veletov, Týnec nad Labem a přístav Chvaletice, který byl otevřen již v roce 1975. Výstavba překladiště v Lovosicích byla teprve asi v polovině, když byla 21. července 1977 zahájena přeprava uhlí, které se do plavidel nakládalo ve Vaňově. Překladiště energetického uhlí v Lovosicích bylo slavnostně uvedeno do provozu 25. května 1979. Nejvyšší dosažený překladní výkon je z roku 1984, kdy bylo přeloženo z železničních vozů do lodí 4,369 milionu tun uhlí pro elektrárnu ve Chvaleticích. Nejčastějšími používanými loděmi byly tlačné remorkéry TR 500 s tlačným člunem. Čluny měly maximální nosnost 1 230 tun. Přepravu uhlí zajišťovala Československá plavba labsko-oderská závod Chvaletice. V přístavu se uhlí vykládalo kolesovým vykládacím zařízením a po zakrytovaných pásových dopravnících o délce 6,5 kilometru se dostávalo přímo do kotelny nebo na skládku uhlí.

Z vody na koleje

V letech 1990 až 1991 se přeprava uhlí po Labi pohybovala mezi třemi až čtyřmi miliony tun, mezi lety 1992 a 1995 se do elektrárny po vodě přepravovaly dva až tři miliony tun uhlí ročně. V polovině roku 1996 doprava uhlí po Labi skončila a přešlo se na železnici. Ve stejném roce bylo ukončeno i překládání energetického uhlí v Lovosicích. Asi nejvýznamnějším důvodem pro ukončení lodní přepravy byla vyšší cena v porovnání s dopravou železniční a její nestálost, neboť Labe je do Chvaletic splavné jen něco přes polovinu roku. Největší skládka Kvůli nestálosti vodní dopravy způsobené přírodními vlivy vyprojektovali v elektrárně Chvaletice největší skládku paliva s kapacitou 750 milionů tun. Později se rozšířila až na milion tun uhlí. Závislost na vodní cestě se nepříznivě projevila například v roce 1979, kdy udeřila tuhá zima. Labe zamrzlo a přeprava uhlí do Chvaletic se zastavila. Musela být zavedena náhradní přeprava uhlí vlakem do elektrárny Opatovice nad Labem, kde se překládalo a nákladními auty vozilo do 40 kilometrů vzdálených Chvaletic.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se skládá obr na čtyřech kolech
V Severní Karolíně mají ze solárů hrůzu
Zelená energie? Ďáblova alternativa