Lom Merkur byl energetickým pilířem státu

Štýs Merkur foto

Dnešní dvojčata Stanislava Štýse zachycují na černobílém snímku sypání vrchní etáže výsypky lomu Merkur v roce 1970 a stejné území na barevné fotografii, po velmi úspěšné rekultivaci v kombinaci zemědělských a lesních kultur v roce 2008.

Hnědouhelné ložisko v západní části Mostecké pánve bylo dlouho těženo hlubinně, déle než v centrální části pánve. Teprve pak následovala těžba povrchová. Ložisko je vybaveno méně kvalitním uhlím, které je ale vhodné pro energetiku.

Čtěte také: Zeman: Štýsovy rekultivace proměnily celý region

Původně se zde byly lomy Libuše, Prunéřov, Milžany a Přezetice. V roce 1964 byl otevřen velkolom Merkur, který se stal pilířem největší palivo-energetické základny státu a energeticky náročného rozvoje národního hospodářství. Uhlí z velkolomu se pálilo v elektrárnách Tušimice a Prunéřov.

V oblasti, ve které se lomy nacházejí, je velmi kvalitní černozem. Před lomy je vesměs skrývána a používána pro rekultivační obnovu orné půdy na rovných částech výsypek. Výsypkové svahy jsou velmi účelně zalesňovány, a to z protierozivních, ale i hospodářských a ekologických důvodů.

Mohlo by vás zajímat:
Na výsypce dnes přistávají letadla
Dříve měsíční krajina, dnes poklad přírody
Z dolu ve Virginii udělali golfové hřiště

Výsypka lomu Merkur po velmi úspěšné rekultivaci v kombinaci zemědělských a lesních kultur v roce 2008. Foto: Stanislav Štýs

Sypání vrchní etáže výsypky lomu Merkur v roce 1970. Foto: Stanislav Štýs



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze