Louda chce po bývalém vedení OKD miliardy

Foto: mpo.cz

Insolvenční správce OKD Lee Louda. Foto: mpo.cz

Insolvenční správce OKD Lee Louda požaduje po někdejších členech dozorčí rady a představenstva firmy zaplatit 2,74 miliardy korun, které podle něj společnost zaplatila zbytečně navíc.

Bývalý předseda představenstva OKD Klaus-Dieter Beck, místopředsedové Ján Fabián a Miroslava Trigňová a dalších deset lidí působících v roce 2010 ve statutárních orgánech OKD je podle insolvenčního správce Lee Loudy zodpovědných za to, že firma v následujících čtyřech letech zaplatila na úrocích o 2,74 miliardy korun více, než musela. Tuto částku nyní po nich chce Louda zpět, uvedla MF Dnes.

Čtěte také:
Krúpa: Ať Bakala vrátí dividendy
Palička: Vedení OKD žije na úkor horníků

Škodu dlužníkovi podle našeho názoru způsobili členové volených orgánů v souvislosti s rozhodováním o vyplácení dividend a uzavření vnitroskupinových úvěrových smluv,“ napsal v oznámení o identifikaci pohledávky Lee Louda.

Oznámení míří na první polovinu roku 2010, kdy představenstvo OKD schválilo, že vyplatí mateřské firmě NWR dividendu ve výši 12,8 miliardy korun, přestože firma v té době už měla úvěry přesahující osm miliard korun. A na výplatu dividend si tak musela půjčit.

Tento vnitroskupinový úvěr byl navíc poskytnut za několikanásobně horších úrokových podmínek, než které byly nastaveny u externího bankovního financování,“ vysvětluje Louda.

Ve zkratce řečeno, půjčku poskytla mateřská firma NWR za výrazně vyšší úrok, než za jaký si v té době těžební společnost půjčovala u bank.

A právě rozdíl mezi nižšími úroky bank a vyššími úroky NWR chce insolvenční správce po tehdejších členech představenstva a dozorčí rady OKD. „Nebýt rozhodnutí o výplatě dividend, dlužník nemusel svůj majetek zatěžovat vnitroskupinovým úvěrem a nemusel tak být povinen k hrazení vysokých úroků,“ vysvětlil Louda.

Po rozhodnutí o vyplacení dividend a půjčce od mateřského podniku následovalo podle insolvenčního správce celkem devět splátek úroků, kdy společnost OKD dvakrát ročně, až do konce roku 2014, splatila přes 102 milionů eur a 185 milionů korun. Celkem 2,78 miliardy korun, z toho nejvíce v roce 2013, tedy v době, kdy už firma potřebovala každou korunu.

Vnitropodnikový úvěr i výplatu dividend schválilo představenstvo firmy na svém jednání 17. května roku 2010. Toho se účastnili předseda představenstva Klaus-Dieter Beck, místopředseda Ján Fabián, Karl Friedrich Jacob, Marek Jelínek a Miklos Salamon.

Členové dozorčí rady následně rozhodnutí představenstva schválili, proto byli mezi zodpovědné za rozhodnutí zařazeni také.

Vůbec o tom nevím, jestli je to pravda, musím se s tím teprve seznámit, takže to nyní komentovat nemohu,“ řekl na informaci o požadavku insolvenčního správce Ján Fabián.

Podle Pavla Utěšeného, specialisty na obchodní právo ve společnosti Rytikov & Utěšený Legal, ale OKD ještě čeká dlouhá cesta, pokud chce peníze opravdu získat.

Pokud se OKD s názorem insolvenčního správce na existenci dané pohledávky ztotožní, mělo by ji začít vymáhat. Nejdříve mimosoudně, a nebude-li dlužníky dobrovolně uhrazena, tak i soudně,“ vysvětlil advokát. „Spory o náhradu škody způsobené porušením povinností členů statutárního a dozorčího orgánu obchodní společnosti jednat při výkonu funkce s péčí řádného hospodáře jsou pak v soudní praxi velmi složité a trvají často mnoho let.

Malou výhodu ale v případných sporech OKD podle něj má. „Je-li sporné, zda člen představenstva či dozorčí rady jednal s péčí řádného hospodáře, nese u soudu důkazní břemeno o tom, že jednal s péčí řádného hospodáře, právě tento člen, nikoli věřitel. S ohledem na důvody vzniku sepsané pohledávky, jak je označil insolvenční správce ve zveřejněných listinách, je možné konstatovat, že daná pohledávka může opravdu existovat,“ dokončil Utěšený.

Spor o případný dluh členů statutárních orgánů OKD by nebyl první pří okolo výplaty dividend z roku 2010. Přes 24 miliard už chce OKD po bývalém majoritním vlastníkovi firmy Zdeňku Bakalovi.

Mohlo by vás zajímat:
Nejsevernější švédské město se přesune
Rekultivace po hornolužicku
Dříve měsíční krajina, dnes poklad přírody