Lze čelit výpadkům jaderných elektráren?

Jaderná elektrárna Temelín. Foto: ČEZ

Neplánované odstávky elektráren se bohužel dějí a nejspíš se jich dočkáme i v budoucnu. Vyplývá to z reakcí analytiků na aktuální problémy tuzemských jaderných elektráren. Pomoci dokážou jen stabilní zdroje.

„Páteční výpadek Temelína a Chvaletic lze považovat za neobvyklou situaci, obvykle takovéto výpadky vyrovná ČEPS svými systémovými službami bez potřeby dovozu elektřiny ze zahraničí,“ uvedla analytička skupiny Roklen Lenka Dvořáková Švejdová, která doplnila, že v obdobných případech dokážou pomoci jen stabilní zdroje. „Spoléhat se v takovýchto chvílích na obnovitelné zdroje není řešením, jelikož se výroba elektřiny z těchto zdrojů nedá dostatečně plánovat či regulovat.“

Mix zdrojů má svůj význam

Podle analytika J&T Banky Michala Šnobra je při nečekaném výpadku dodávek proudu ideálním záložním zdrojem paroplynová elektrárna, která se rychle nastartuje a v relativně krátké době může najet na plný výkon. „O něco hůře jsou na tom uhelné elektrárny. Jaderné elektrárny by měly sloužit především pro stabilní výrobu elektřiny v pásmu 24 hodinové dodávky elektřiny. Pojistkou by měly být především paroplynové elektrárny s rychlým startem,“ dodal Šnobr.

ČEZ se minulý týden snažil nahradit výpadek výkonu Temelína zapnutím paroplynové elektrárny Počerady. „Její provoz se nevyplatí, slouží vlastně jako záloha, nebo se zapíná ve špičkách,“ doplnil analytik J&T Banky Bohumil Trampota.

Šnobr zároveň připomněl, že česká přenosová soustava se výpadkem Temelína a Chvaletic dostala do pozice importéra elektřiny, což je vzhledem k tradiční silné exportní pozici ČR nečekané. „Je nutné si připomenout, že na bázi jednoho roku vyváží ČR více elektřiny než vyprodukují oba temelínské bloky jaderné elektrárny dohromady. Suma sumárum nedošlo k žádné tragédii. Náklady zaplatí ten, kdo nečekaný výpadek způsobil, to je většinově ČEZ,“ dodal analytik.

Čtěte také: Temelín stojí, Česko nemá proud

Takový problém, jaký nastal před týdnem v případě Temelína, je podle Šnobra řešitelný dovozem energie. Předcházet mu lze, ČEZ musí jako výrobce tlačit na stále vyšší spolehlivost svých zdrojů. Letos se to ČEZ z pohledu jaderné energie nicméně moc nedaří.

Česká přenosová soustava se výpadkem Temelína a Chvaletic dostala do pozice importéra elektřiny

Úplné odstavení jaderné elektrárny Temelín a uhelné elektrárny Chvaletice, kvůli kterému muselo Česko patnáct hodin dovážet elektřinu ze zahraničí, vyšlo na 71 milionů korun. Trampota vysvětlil, že tato částka je pokuta za to, že ČEZ nedodal do sítě nasmlouvané množství elektřiny. „O tuto částku se s firmou ČEZ podělí taky elektrárna Chvaletice. Pokud spočítáme veškeré nedávné neplánované odstávky, tak to přišlo ČEZ, podle mého odhadu, na stovky milionů korun. ČEZ musí chybějící elektřinu něčím nahradit. Událost se negativně projeví v hospodářských výsledcích firmy ČEZ, v tomto smyslu to zaplatíme všichni,“ dodal Trampota.

Analytik Petr Hlinomaz v souvislosti s problémy jaderných elektráren upozornil na změnu v odhadech výroby v jednotlivých segmentech firmy ČEZ v letošním roce. Odhad se po druhém čtvrtletí posunul ve prospěch uhelných, přečerpávacích a plynových elektráren, aby pokryl výpadek z jádra. „Mix zdrojů má svůj význam. Každý zdroj má trochu jiné technické a ekonomické parametry a hodí se tak pro trochu odlišné situace na trhu,“ podotkl Hlinomaz.

Mohlo by vás zajímat:
Další jaderné trable, tentokrát v Dukovanech



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze