Doba čtení:2 m, 15 s
Austrálie odmítla odstoupit od uhlí a novinová zpráva do stejného pytle hodila i Česko a Polsko a dokonce i Německo. Všechny zmíněné země přitom k problému přistupují jinak.
Zpráva ve středečních Lidových novinách o tom, že Austrálie odmítla razantně omezit spalování uhlí, je jedinečným příkladem manipulace veřejným míněním. Vcelku dovedně totiž spojuje čtyři země se čtyřmi přístupy k využívání uhlí a v rozporu s logikou psaní novinových zpráv uvádí pouze jediné číslo, kterým je 1,5 stupně Celsia. To je hodnota, o kterou by měla maximálně vzrůst světová průměrná teplota, protože podle klimatologů při jejím překročení hrozí nevratné změny.
Čtěte také:
Austrálie s uhlím počítá
Hitachi chce změnit australskou těžbu uhlí
V článku (po zaplacení možno číst zde) chybí jakékoli údaje o množství emisí, skladbách energetického mixu, plánech jednotlivých zemí, či evropských emisních limitech, které se stále zpřísňují. Ale především jeho autor staví na stejnou úroveň Austrálii, jež volání po rychlém ukončení používání fosilních paliv zřejmě jednoznačně odmítla a Českou republiku, jejíž energetiku právě čeká už třetí vlna ekologizace. A navíc má pro efektivní využívání obnovitelných zdrojů neskonale horší podmínky, než prosluněná Austrálie.
Na stejné čáře je ovšem podle autora i Německo, které do obnovitelných zdrojů investovalo obrovské sumy a má v provozu veliké množství větrných farem. Zároveň vláda chce odejít nejen od jádra, ale co nejrychleji také od uhlí, což je zcela odlišný přístup, než jaké podle LN předvedla Austrálie. I tak ovšem tuto zemi článek řadí po bok Polska, které je možná „nejuhelnější“ zemí Evropy a OZE jsou v něm na začátku cesty.
Autor pak jako další negativní příklad uvádí ropné země Perského zálivu a zmiňuje ještě Rusko. Žádnou z těchto zemí ovšem jasně nespojuje s odmítnutím, jaké zaznělo z Austrálie.
Naopak se vůbec nezmiňuje o největším světovém paliči uhlí, kterým je téměř jedna a půl miliardová Čína, následovaná 1,3 miliardovou Indií. Mimochodem obě odebírají uhlí i právě z Austrálie, jež je největším světovým vývozcem tohoto paliva. Stejně tak v textu chybí informace o tom, jak spotřeba uhlí roste prakticky na celém jihovýchodě největšího kontinentu.
Je jistě v pořádku, když je zpráva (Austrálie odmítá) zasazena do širšího kontextu. Ovšem ten kontext musí být pravdivý a nikoli tendenční. Protože pak v důsledku škodí původní myšlence, kterou je snižování emisí. Samozřejmě co nejrychlejší, jak jen to dovolí možnosti efektivní náhrady za bezuhlíkové zdroje. Což je, bohužel skutečnost, již permanentně odmítají brát v úvahu všichni ti, kteří „bojují proti emisím“. A tato jejich „zaťatost“ z nich pak v očích ostatních lidí dělá nepříjemnou sektu, která chce něco zakazovat, ale nenabízí nic, co by to něco smysluplně nahradilo.
Mohlo by vás zajímat:
V Brazílii nalezli obří smaragd za 10 miliard korun
Služební auto obra Koloděje
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme