Ministerstvo vybralo místa pro jaderný odpad

V České republice jsou dvě jaderné elektrárny, u obou se počítá s výstavbou nových bloků. Foto: CĚZ

V úložišti se bude ukládat odpad i z Jaderné elektrárny Temelín. Foto: CĚZ

Hlubinné úložiště jaderného odpadu by mělo vzniknout buď v lokalitě Horka pod Velkým Meziříčím, nebo v lokalitě Kraví hora na Žďársku. V ostatních pěti vytipovaných místech se geologický průzkum zatím neuskuteční.

Bude pokračovat pouze v případě, že se změní postoj tamních obcí. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Pokud se ukáže, že lokality Horka a Kraví hora nejsou pro úložiště vhodné, je možné, že se stát ke zbylým lokalitám v budoucnu vrátí. Starostové z lokalit Horka a Kraví hora jsou však vyjádřením MPO zaskočeni. V lokalitě Horka chtějí dát najevo, že úložiště nechtějí.

Čtěte také:
Evropská komise chce podporovat jádro
Kam směřuje česká energetika?

Mnohokrát jsem veřejně řekl, že si nedovedu představit, že by se trvalé úložiště jaderného odpadu stavělo v místě, kde je nesouhlas obcí. Podotýkám obcí, nikoliv samozvaných aktivistů,” uvedl Mládek. Lokality Horka a Kraví hora jsou podle něj jediné, kde žádné ze zastupitelstev dotčených obcí nepodalo žalobu na stát, nebo se k žalobě nepřidalo. Ministr bude o svém záměru informovat vládu, už s tím seznámil ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO).

Obce i aktivisté proti výstavbě úložiště protestují dlouhodobě. Pro stát je to vedle nevyjasněného financování nových bloků jaderných elektráren v Temelíně a Dukovanech další problém, který je nutné vyřešit, pokud se má jádro stát dominantním energetickým zdrojem u nás. Doposud je jím uhlí. Právě kvůli problémům jádra vláda zatím odložila prolomení limitů těžby na lomu ČSA. V budoucnu by se totiž mohlo ukázat, že tamní uhlí bude potřeba. O nutnosti budoucího prolomení limitů je přesvědčen například prezident Miloš Zeman.

Ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jiří Slovák novinářům řekl, že se Mládek za dva týdny ještě zeptá obcí, které jsou ve vyřazených pěti lokalitách, zda svůj postoj nepřehodnotily. „Pokud ho přehodnotí, tak to nemusí být jen ty dvě lokality Horka a Kraví hora. Vývoj může být přirozeně různý,” komentoval.

Průzkum potenciálních lokalit pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu se měl původně týkat také Čertovky na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalény na Táborsku, Čihadla na Jindřichohradecku a Hrádku na Jihlavsku.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v Česku vzniknout do roku 2065. První informace, které by měly podle Slováka reálně potvrdit, že půjde o vhodné geologické prostředí, mají být známy kolem roku 2020. Následovat budou další průzkumy. Kolem roku 2023 by se mohl podle Slováka začít připravovat detailní projekt a bezpečnostní postupy.

Mohlo by vás zajímat:
Němci krvavě platí za energetickou revoluci
Německý vicekancléř varuje před opuštěním uhlí
Německá Energiewende ohrožuje chudé