Ministři se na poplatcích za těžbu neshodli

Těžba uhlí v povrchovém lomu

Těžba uhlí v povrchovém lomu. Foto: Imagio.cz

Ministři financí a průmyslu se nedohodli na tom, jak by se od příštího roku měl zvýšit poplatek z těžby uhlí. Po jednání to ČTK řekl vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO), který o tom chce ještě jednat se zástupci firem a odborů. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) před jednáním požadoval maximálně dvojnásobné navýšení, vyšší nárůst by podle něj poškodil těžební průmysl. Babiš chtěl původně poplatek zvýšit desetinásobně. Nyní těžaři odvádějí 1,5 procenta z tržní ceny uhlí.

„My jsme se nedohodli, vyměnili jsme si názory. Pan Mládek navrhnul navýšení poplatků u povrchových dolů na dvojnásobek. Je to ještě v jednání, není to definitivní,“ řekl Babiš. Naznačil, že konečné rozhodnutí mohlo být v řádech týdnů. Do té doby se chce sejít se zástupci firem a odborů. Schůzka je naplánovaná na pondělí 10. listopadu. „Firmy vyvíjejí tlak přes odborové organizace, ale myslím, že mají dobré výsledky a že není důvod propouštět lidi. Jsou to tlaky a strašení, které nemají reálný základ. Uhlí patří státu a stát za to dostává velice málo,“ dodal Babiš.

Mládek s tím nesouhlasí. „Abychom mohli vyloučit riziko ztráty pracovních míst a další negativní dopady, nemělo by navýšení v roce 2015 překročit dvojnásobek dnešní hodnoty,“ konstatoval. O dalším navyšování je možné jednat napřesrok, poplatky by totiž podle něj měly růst postupně, a nikoliv skokově. Zároveň poukázal na to, že se dosud vláda neshodla na energetické koncepci a surovinové politice státu.

„Ministra průmyslu a obchodu přesvědčily naše argumenty proti úvahám o skokovém a neodůvodněném navyšování úhrad z vydobytého nerostu,“ uvedl předseda představenstva Vršanské uhelné Petr Antoš. Firma podle něj považuje za nezbytné, aby situaci citlivě vyhodnotil i ministr financí.

Mluvčí Severní energetické Gabriela Sáričková Benešová upozornila, že reálné odvody z těžby uhlí do státního rozpočtu se od 90. let několikrát navýšily. Jsou totiž odvozeny od tržní ceny uhlí, která výrazně vzrostla. „Zatímco v roce 2008 odvedla naše těžební společnost státu za každý milion vytěžených tun uhlí 4,5 milionu korun, v roce 2013 to bylo už 8,7 milionu korun,“ uvedla mluvčí.

Návrh na zvýšení těžebních poplatků obsahuje novela horního zákona, kterou v současnosti připravuje MPO na základě dohody stran vládní koalice. Mládek řekl, že představa MPO je taková, že by toto ustanovení mělo platit pro druhé pololetí příštího roku, tedy od 1. července roku 2015. V dalších letech by pak měla být výše poplatků určována formou vládního nařízení.

Novela by také měla upravit, komu peníze vybrané z poplatků z těžby půjdou. V současné době jde 75 procent obcím a 25 procent státu. Podle MPO má nová úprava ponechat obcím zhruba stejný „balík“ peněz. Peníze, které se vyberou navíc, mají jít do státního rozpočtu. Loni získaly obce z poplatků zhruba 450 milionů korun a státní rozpočet 150 milionů korun. Ze samotné těžby hnědého uhlí šlo obcím asi 200 milionů Kč a státu 66 milionů korun.



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze