Doba čtení:5 m, 46 s
„Nesmíme bezhlavě odstavovat stávající uhelné a jaderné zdroje bez jejich náhrady. Nesmíme se stát importérem elektřiny,“ je přesvědčený Pavel Pustějovský. Foto: ČEZ

Co nesmí Česko nikdy udělat, pokud chce udržet svoji energetickou bezpečnost a soběstačnost? Podle poslanců nesmí bezhlavě přijímat nereálné vize a cíle.

„Bez jádra to nepůjde,“ myslí si o možnostech pro zachování energetické bezpečnosti i energetické nezávislosti většina těch poslanců Hospodářského výboru, kteří odpověděli na naše otázky. Uvědomují si také současné limity obnovitelných zdrojů a nezavrhují proto ani fosilní energetiku.

Čtěte také:
Větrníkový byznys se zadrhl
Proč hyzdit krajinu nevýkonnými elektrárnami?

„V současné době, kdy chceme pomalu uzavírat uhelné elektrárny, se prostě nemůžeme vydat německou cestou a přestat se spoléhat na jádro. Jaderné elektrárny v současnosti vyrábějí třetinu naší produkce a výpadek z uhelných elektráren obnovitelné zdroje jen tak nenahradí,“ je například přesvědčený Jan Birke (ČSSD). A nejde jen o jeho osobní názor. „Sociální demokracie dlouhodobě podporuje další výstavbu jaderných bloků, jak v Temelíně, tak v Dukovanech,“ dodává poslanec stanovisko své strany.

Možnosti „jádra“ považuje za perspektivní také Martin Kolovratník (ANO). „Jestli si chceme zachovat energetickou bezpečnost a soběstačnost, nesmí republika odstoupit od plánů na další rozvoj jaderné energetiky,“ je přesvědčený poslanec. Podle jeho názoru musí Česko zaujmout v této otázce jednoznačný postoj. „Musí co nejdříve jasně a nahlas říct, že chce rozvíjet jádro. Najít ideální investiční model, rozjet přípravu nového bloku v Dukovanech a hned poté začít pracovat na rozšíření Temelína. Obě současné lokality v areálech jaderných elektráren jsou na to připraveny,“ dodává místopředseda Hospodářského výboru. O tom, že se Česko nesmí vzdát jaderné energie je přesvědčen i předseda výboru Radim Fiala (SPD). Zároveň si však je vědom toho, že ani jádro není samospasitelné.

UHLÍ A TO DALŠÍ

„Česko se nesmí vzdát ani nových průmyslových trendů, decentralizované energetiky a požadavků Průmyslu 4.0 a inteligentních budov, a provozovat systém stále postaru. Krom toho, že to není moderní a efektivní, nám to může po uzavření části uhelných elektráren vytvořit problém. V poledne bychom měli nadvýrobu ze slunečních elektráren, v ranní a odpolední průmyslové šičce bychom mohli mít mírný nedostatek nebo dražší energii,“ poukazuje předseda výboru na další souvislosti týkající se obnovitelných zdrojů. Širší souvislosti si uvědomují i další poslanci, kteří se otázky, které to přináší, snaží hledat odpovědi.

Radim Fiala: Nemůžeme se vzdát současné fosilní energetiky bez jasné náhrady.

„Republika nesmí nikdy udělat neuvážený krok, který by znamenal nějaký okamžitý zlom či nepředvídatelnou situaci. Myslím, že v oblasti energetiky musí stát postupovat velice obezřetně a každý krok mít dostatečně promyšlený, aby dopady neznamenaly omezení výrobních kapacit v krátkém časovém úseku bez náhrady,“ vysvětluje svůj přístup další místopředseda Hospodářského výboru Marian Jurečka (KDU-ČSL). Což se týká i takzvané fosilní energetiky, jež je častým cílem ataků aktivistických skupin.

„Nemůžeme se vzdát současné fosilní energetiky bez jasné náhrady. U té části elektráren i tepláren, která nebude uzavřena, musí být dokončena ekologizace podle přísných evropských předpisů, aby neškodila zdraví a přírodě jako za minulého režimu, a měla by zůstat funkční do poloviny třicátých let, než budeme schopni postavit nový zdroj,“ připomíná současnou reálnou pozici uhelných elektráren důrazně Radim Fiala.

INVESTICE DO SÍTÍ

Jenže ani to ještě není vše, co musí brát všichni, kteří rozhodují o dalším vývoji české energetiky v úvahu. Ekologizace a postupné zapojování OZE klade úplně nové nároky na přenosové sítě, což znamená nezbytnost velkých investic. Což je mimo jiné to, co dosud nemá vyřešené Německo, jež mohutně adoruje právě obnovitelné zdroje. Kvůli tomu je každý rok opakovaně v ohrožení rozsáhlým výpadkem sítě (blackoutem) Polsko i Česká republika.

„Stát musí také zvládnout přechod na obnovitelné zdroje v oblasti přenosové soustavy, ať už v oblasti jejího technického zabezpečení, tak samozřejmě v oblasti legislativy,“ upozorňuje proto Marian Jurečka na skutečnosti, jež si veřejnost většinou neuvědomuje. Zde vstupuje do hry i bezpečné propojení distribučních soustav mezi státy.

Jiří Kohoutek: Cesta samozřejmě není ani ve výstavbě plynových elektráren – plyn bereme dnes z jediného zdroje a zvyšování závislosti na dováženém plynu je ekonomická sebevražda.

„Česko musí budovat a rozvíjet infrastrukturu, vytvářet podmínky pro připojování nových decentralizovaných zdrojů.  Musí podporovat ekonomicky efektivní úspory energií a kogenerační výrobu elektřiny a tepla,“ přizvukuje mu Pavel Pustějovský (ANO). O tom, jak důležitá je decentralizované energetika pro bezpečnost země, je přesvědčen i Jiří Kohoutek (SPD). Podle něj proto není možné rušit stávající uhelné elektrárny výměnou za zvýšení kapacity jedné jaderné elektrárny. „Cesta samozřejmě není ani ve výstavbě plynových elektráren – plyn bereme dnes z jediného zdroje a zvyšování závislosti na dováženém plynu je ekonomická sebevražda,“ dodává Kohoutek. Diverzifikaci zdrojů považují za nutnou i další poslanci.

Pavel Pustějovský: Nesmíme bezhlavě odstavovat stávající uhelné a jaderné zdroje bez jejich náhrady. Nesmíme se stát importérem elektřiny.

ČR si musí udržet zdrojovou přiměřenost.  Z pohledu výroby elektřiny musíme zůstat mírně přebytkoví.  Proto nesmíme bezhlavě odstavovat stávající uhelné a jaderné zdroje bez jejich náhrady. Nesmíme se stát importérem elektřiny, je přesvědčený Pavel Pustějovský.

NOVÉ PŘÍLEŽITOSTI

Ani to, že přerod energetiky může znamenat nejen nový přístup k ní, ale i významné vědecké a obchodní příležitosti nezůstává úplně stranou pozornosti zákonodárců.

„V rámci vědy a výzkumu bychom měli bedlivě sledovat nové trendy a možnosti. Být v této oblasti lídry a mít odvahu a chuť tyto nové věci zkoušet v praxi. Tím bude dán prostor českým vědcům a firmám pro realizaci těchto nových postupů a instalací,“ nabízí Marian Jurečka pohled, který většinou veřejné diskuze postrádají.

„Menší města mohou postupně vytvářet soběstačné energetické celky s inteligentním řízením výroby a spotřeby, které mohou snadno odolat rozsáhlým výpadkům. Rozdíl mezi výrobcem a spotřebitelem se stírá a Piráti tuto decentralizaci vítají jako zajímavou vizi do budoucna,“ říká v té souvislosti Ondřej Polanský (Piráti). „Nesmíme zaostávat za zbytkem vyspělých ekonomik, ale opravdu maximálně podporovat výzkum a vývoj a tlačit na implementaci inovativních technologií,“ uvědomuje si Polanský. „Musíme být schopni myslet hodně dopředu, na budoucnost a ne se otáčet zpátky. Každá změna s sebou nese řadu nepříjemností, ale zakonzervovat stávající stav prostě nesmíme,“ dodává ještě. Konkrétnější názory však poslanec ve svých odpovědích nenabízí. Kromě jediného: „Stát nesmí podléhat energetické ani jiné lobby a ani momentálním náladám ve společnosti, musí být v oblasti energetiky konzistentní, racionální a zodpovědný.

Racionalita, realismus a odpovědnost jsou principy, které v energetice vyznávají i další. „V České republice bychom neměli přijímat a následovat nerealistické, finančně i technicky nesplnitelné cíle. Nesmíme odstavovat výrobní zařízení, aniž bychom měli připravenou stejně kapacitní náhradu,“ myslí si například Vojtěch Munzar (ODS). „Musíme s dostatečným předstihem mít připraveny energetické zdroje, které mohou nahradit zdroje končící, aby byly minimálně saturovány potřeby naší země i s nějakou rezervou. Zároveň musíme přemýšlet nad zdroji pro výrobu, abychom nebyli závislí pouze na jednom dodavateli, a tím diverzifikovali i případná mezinárodní rizika,“ dodává Munzar.

„Rozhodně je třeba učinit rozhodnutí pro dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, pak bude Česko energeticky soběstačné. A také je potřeba modernizovat celou soustavu a její provoz,“ uzavírá předseda Hospodářského výboru Radim Fiala.

Mohlo by vás zajímat:
Sjednotí Rusko energetiku EU?
Z polského boje o uhlí může těžit Rusko
Lžíce bagru dle ruských tradic