Na rekultivované plochy se vrací chráněné druhy

Na rekultivovanou výsypku Pokrok se vrací zde okroužkované páry chráněného druhu slavíka modráčka – maskota Severočeských dolů. Foto: wikipedia.org David Palmer

Vědecké týmy České zemědělské univerzity prezentovaly v březnu v Duchcově na tradičním semináři výsledky biologického monitoringu rekultivovaných ploch v okolí Dolu Bílina (DB) za loňský rok. Na bílinských rekultivacích našel domov třeba ohrožený druh motýla – okáč metlicový.

Na rekultivovanou výsypku Pokrok se vrací zde okroužkované páry chráněného druhu slavíka modráčka – maskota Severočeských dolů. Vzornou rekultivační péči stvrdily výsledky terénních bádání dokumentující v bohaté vegetaci výskyt řady chráněných a ohrožených druhů rostlin. Jasný důkaz funkční a rekultivované krajiny byl patrný už jen při pohledu z okna duchcovského zámku, kde se seminář konal, na sousední výsypku Pokrok, uvedly Hornické listy.

Čtěte také:
Největší jezera v ČR vznikla díky těžbě uhlí
Těžaři pomohli zachránit dětský tábor

Seminář o rekultivacích na DB pro představitele sousedních obcí, úřadů státní správy a veřejnost pořádají Severočeské doly ve spolupráci s ČZU. Už od roku 1992 provádějí vědecké univerzitní týmy unikátní monitoring proměn zdejší krajiny od zakládání výsypek, přes sledování všech rekultivačních procesů až po současný stav. Odborný tým koordinuje emeritní docent ČZU Jiří Cibulka. Sledují se nejen půdní vlastnosti, fytopatologický a hydrobiologický průzkum, ale také zdravotní stav stromů a keřů. Mezi záslužné akce patří také každoroční transfer obojživelníků z předpolí DB.

Docent Jan Novák na základě dlouholetého zkoumání ohodnotil rekultivovanou výsypku Pokrok z přírodovědného hlediska jako zajímavou a cennou lokalitu. Ocenil, že rekultivace tady zahrnují také vodní nádrž, luční porost a les. Ve svém vystoupení se zaměřil také na expanzivní druhy rostlin (například třtinu křovištní či pelyněk černobýl). Jejich šíření zatím na rekultivačních lokalitách DB není nijak nebezpečné. Zoologické monitorovací aktivity z předpolí a rekultivací DB uskutečněné v loňském roce přiblížil Vladimír Vrabec z ČZU. Své poznatky směroval především na významné a zvlášť chráněné druhy, ať už to byli motýli modrásci, škeble nebo raci říční.

Jen v loňském roce tým Vladimíra Vrabce při záchranném transferu z koryta Radčického potoka v místě dalšího postupu DB přemístil do bezpečných stanovišť 884 exemplářů raka říčního. Potěšující zprávou je výskyt zvlášť chráněného druhu motýla okáče metlicového, který kolonizoval přímo na rekultivovaných plochách. Motýli jsou důležitými indikátory biodiverzity a zdraví ekosystému.

V roce 2016 bylo v okolí DB zaznamenáno 26 druhů motýlů, z toho 19 přímo na výsypce Pokrok. Ornitologický průzkum na Pokroku přiblížila Martina Hanzlíková. Břehule říční, bělořit šedý, linduška úhorní nebo strnad zahradní jsou jen některé ptačí druhy v hojném počtu se vyskytující na výsypce Pokrok (dohromady tady bylo zdokumentováno 185 hnízdících párů). Vodní plochy lemované porosty rákosu jsou pak ideálním prostředím pro rákosníka nebo chřástala. Hnízdí zde také slavík modráček. Vloni jich bylo odchyceno celkem 13, z toho 5 již předtím zde okroužkovaných. To dokazuje každoroční hnízdění slavíka modráčka u vodních ploch na Pokroku.

Pozitivní je také bilance obsazenosti hnízdících ptačích budek na rekultivacích DB. Dohromady jich bylo nainstalováno 120 a průměrná obsazenost dosáhla 87,5 %. K nejčastějším obyvatelům přitom patří sýkory, vrabci a krutihlavové. Budky, jako náhrada za staré doupné stromy v mladém rekultivačním porostu neexistující, se osvědčily a plní svoji funkci. Program rekultivačního semináře doplnila přednáška archeologa Petra Čecha o průzkumu předpolí DB. Zkoumání Archeologického ústavu Akademie věd se zabývá nejen postavením německé protiletadlové obrany chemičky v Záluží za druhé světové války, ale také osudem ve středověku zaniklé obce Nesvětice.

Zatím archeologové během čtyř let průzkumu na ploše 631 m2 zmapovali 606 hrobů a nelezli 400 stříbrných a bronzových předmětů – vzácné záušnice, korálky, prsteny a mince z 11. až 13. století.

Mohlo by vás zajímat:
Jezero Medard bude patřit mezi západočeské unikáty
Jezero Most bude rájem pro rybáře
Z lomu je třetí největší jezero v ČR



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze