Na většinu kolegů vzpomínám s povděkem

Vladimír Souček strávil na šachtě přes 40 let. Foto: Czech Coal

Vladimír Souček, ředitel společnosti Coal Services, se po více než 40 letech v uhelném průmyslu rozhodl odejít na zasloužený odpočinek. Při ohlédnutí zpět vzpomínal na jednotlivé pracovní etapy a zejména na celou řadu vynikajících kolegů, se kterými měl tu čest spolupracovat.

Kdy jste poprvé nastoupil na šachtu?

To vím samozřejmě přesně, prvního srpna 1972 a bylo to na Úpravnu uhlí do Komořan na pozici kolejáře na provozním úseku Doprava. Pak jsem prošel klasickým kolečkem v provozu, až jsem byl po čase převelen na úpravu uhlí Herkules.

Čtěte také:
Lodě vozily uhlí do Chvaletic dvacet let
Čistší vzduch díky miliardám

Nejvíc si vás ale většina lidí pamatuje jako ředitele kolejové dopravy…

Ke kolejové dopravě jsem se dostal až později. V roce 1977 jsem byl mistrem a poté vedoucím úseku na úpravně Herkules, ale po čase jsem se vrátil zase na komořanskou úpravnu. Nějaký čas jsem pracoval v odboru řízení výroby na podniku, pět let jsem byl vedoucím odboru v obchodním útvaru a teprve v roce 1999 jsem byl jmenován ředitelem nově vzniklého Závodu kolejové dopravy (ZKD). Pravdou ale je, že u kolejové dopravy jsem působil nejdéle. Ať už přímo v ZKD nebo později jako výrobní ředitel Czech Coal Services a následně Coal Services, kde je kolejová doprava velmi důležitou součástí. Nakonec jsem svou profesní dráhu s kolejovou dopravou spojil na nějakých sedmnáct let. Určitě ale nebudu vzpomínat pouze na kolejovou dopravu. V závěru mého působení ve společnosti došlo ještě k rozšíření portfolia služeb o laboratoře se vzorkovnami, měřiče, ekonomické a personální útvary se všemi problémy. Na co ale vzpomínám nejraději, jsou lidé, se kterými jsem měl možnost spolupracovat. Měl jsem to štěstí, že jsem potkal řadu vynikajících kolegů, odborníků ve své profesi, se kterými nebyl problém všechna úskalí zvládat. Na drtivou většinu svých kolegů vzpomínám s povděkem.

V rodině by se dala najít vazba na kolejovou nebo železniční dopravu?

Vůbec ne, i když jsem vlastně v rodinné tradici pokračoval. Tatínek totiž v roce 1953 nastoupil na Úpravnu uhlí v Komořanech, kde pracoval 34 let, z toho dvacet let jako mistr. Proto po průmyslovce i moje kroky vedly na úpravnu. Měl jsem tu ohromnou výhodu, že jsem prošel provozem, řízením výroby i obchodem, což mi pak pomohlo pochopit výrobu v celé šíři, když jsem nastupoval do vedení kolejové dopravy. To bývá úskalím velkých irem, kde jsou lidé často úzce specializovaní a nedokážou vidět některé důležité souvislosti.

Vzpomínáte za ta léta na nějaký projekt, který nedopadl úplně podle vašich představ?

Možná jsme před lety mohli realizovat projekt externí přepravy po železnici. Od roku 1998 jsme vozili našimi lokomotivami uhlí do teplárny Chomutov. Byť to bylo jen v omezené míře, zhruba 200 tisíc tun ročně. Přesto se tehdy jednalo o průlom a v roce 2005 byl připravován projekt dalšího postupného rozvoje, ale nakonec od něj společnost ustoupila a nerealizoval se. Přitom velké irmy jako Unipetrol, Severočeské doly i OKD externí přepravu po železnici provozují, i my jsme z toho mohli proitovat. Je podle mého názoru škoda, že se v tomto záměru nakonec nepokračovalo.

A naopak, na který jste skutečně hrdý?

Určitě na celý projekt kolejové dopravy. V relativně krátké době se povedla realizace a jsem přesvědčen, že i dnes má spojení tehdejších úseků kolejové dopravy své ekonomické i provozní opodstatnění. Aktuálně je sice kolejová doprava méně než poloviční co do počtu zaměstnanců, ale celkové výko
ny se o tolik nesnížily. Dobré fungování dokládá i výsledek veřejné soutěže z roku 2009. Jejím předmětem bylo převzetí činností kolejové dopravy od provozu, správy a údržby tratí až po údržbu kolejových vozidel na čtyři roky v celkovém objemu zhruba jeden a půl miliardy korun některým z externích zájemců. Soutěže se tehdy zúčastnily všechny velké irmy z oboru, nakonec ani jedna z nabídek nebyla konkurenceschopná proti našim nákladům. Celý projekt trval přibližně osm měsíců a byl opravdu náročný. Výsledek nicméně potvrdil, že kolejová doprava dokáže obstát i v porovnánís největšími firmami na trhu.

Mohlo by vás zajímat:
Polský Krakov otestuje modré uhlí
Podvalník prověřil i tank

Dříve měsíční krajina, dnes poklad přírody



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze