Na vládu míří novela horního zákona

Vláda návrh novely horního zákona projedná na svém zasedání
v pondělí 18. února. Foto: vlada.cz

Vláda v pondělí projedná návrh novely horního zákona. Dokument navrhuje zrušit pětileté moratorium, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Změna by se však netýkala prvního pětiletého období, které běží od roku 2017.

Předkladatelem novely je Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). „Účel, který novela v této části sleduje, je umožnit vládě pružně zvyšovat úhradu za vytěžený nerost a zvyšovat tak užitek státu za využívání jeho majetku, tedy nerostného bohatství, pro soukromé podnikání v případech, kdy cena některého nerostu na trhu významně roste a stanovená sazba je se vůči ceně stává zanedbatelnou a pro stát nevýhodnou,” uvádí v předkládací zprávě MPO.

Čtěte také:
Aktivisté požadují změnu energetické politiky
ČEPS investuje do sítí 4 mld. Kč ročně

Stávající režim dotčených poplatníků zůstane zachován do konce roku 2021,” uvedl už dříve mluvčí MPO Milan Řepka. To se nelíbí ekologickým organizacím, které chtějí, aby bylo moratorium zrušeno okamžitě a poplatky za těžbu navýšeny. Se zrušením pravidelného pětiletého zafixování sazeb naopak nesouhlasí například Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu. „Předkladatel návrhu svoje tvrzení o tom, že se tato fixace neosvědčila, nijak nevysvětlil,” uvedl svaz mimo jiné v připomínkách k materiálu.

O výše poplatků z těžby nerostů se v Česku hovořilo například v souvislosti s možnou těžbou lithia u Cínovce. Nařízení vlády nyní počítá s úhradou 10.692 korun z tuny lithia. Například ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace označují tuto hodnotu za “směšně nízkou”. Ekologové mají za nízké také poplatky, které platí těžební firmy z těžby hnědého uhlí. U hnědého uhlí, které je dobývané povrchově, činí sazba 1,18 koruny za gigajoule, u černého uhlí pak 9,90 koruny z tuny.

Na tvorbě dokumentu se podílel i Český báňský úřad (ČBÚ). „Navrhované změny v úhradách z vydobytých nerostů nejsou z našeho podnětu,” řekl mluvčí ČBÚ Bohuslav Machek. Za jednu ze stěžejních změn z pohledu úřadu označil stanovení data, do kdy nejpozději mají těžební organizace mít na bankovním účtu veškeré peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou. Tuto povinnost mají mít ke dni trvalého ukončení dobývání ložiska, nejpozději však do 30. června 2035. Podle Machka prosazoval ČBÚ dřívější termín, návrh však neprošel. Dosud mohly těžaři mít hodnotu rezerv například i ve strojích.

Firmy, které v Česku odvádí poplatky z těžby nerostných surovin, odvedly předloni státu a obcím na úhradách z vydobytých nerostů téměř 930 milionů korun. Meziroční nárůst byl více než dvojnásobný. Podle MPO se ve výši odvodů projevila legislativní úprava, která začala být účinná na začátku roku 2017. Vláda v ní schválila dvojnásobné zvýšení výnosu z úhrad z vydobytých nerostů proti výši odváděné v roce 2013. Výjimku tvoří radioaktivní nerosty, ropa a hořlavý zemní plyn, černé uhlí a hnědé uhlí dobývané hlubinným způsobem, kde zůstala výše výnosu zachována.

Kromě návrhu novely vláda v pondělí probere harmonogram zpracování nového horního zákona. Ten má mimo jiné zajistit, aby maximální efekt z těžby všech nerostných surovin zůstal v rukou státu. Ministryně průmyslu a obchodu má vládě do 30. června 2020 předložit návrh dalšího postupu státu při využívání ložisek nerostných surovin České republiky, píše se v připraveném usnesení.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
VIDEO: Jak složit bagr za 90 vteřin
VIDEO: Největší hydrostatický buldozer na světě