Doba čtení:2 m, 3 s
Dnešní dvojčata Stanislava Štýse zachycují Střimickou výsypku hnědouhelného lomu Maxim Gorkij I. Díky vhodné lokalizaci výsypky, v sousedství města Mostu, zde mohlo být vybudováno letiště, které se stalo součástí příměstské zóny. Fotka vlevo zachycuje místo v roce 1975, fotografie vpravo v roce 2000.
Hnědouhelný lom Maxim Gorkij I svoji vnější výsypku o objemu 115 milionů metrů krychlových a výměře 395 hektarů založil v prostoru bývalé obce Střimice mezi Mostem a Braňanami. Její svahy byly zalesněny a na náhorní plošině úspěšně provedena zemědělská rekultivace. Následně bylo tohoto území využito pro výstavbu mosteckého letiště.
Čtěte také: Dříve měsíční krajina, dnes poklad přírody
Místní aeroklub původně využíval letiště v prostoru mezi obcemi Mariánské Radčice, Libkovice, Jenišův Újezd, Braňany a Konobrže, a to od roku 1946. Není bez zajímavosti, že z něho byl v roce 1948 unesen letoun Fairchild UC-61, a to do Bavorska. I v tomto případě se uhlí stalo příčinou jeho zániku. Na Střimické výsypce tak vzniklo nové letiště, které má ve srovnání se starým Libkovickým výrazně lepší parametry.
Ve středu výsypky existovala déle než sedm století zemědělská obec Střimice, kde vedle běžných plodin kdysi úspěšně pěstovali chmel a víno. Obec, v níž se narodil majitel Zlatého míče a legenda fotbalové Dukly Praha Josef Masopust, v roce 1959 zanikla. Do roku 1976 byly do tohoto území dopravovány nadložní zeminy z lomu Maxim Gorkij I ze sousedních Braňan – a následně z lomu Ležáky-Most.
Dnes je Střimická výsypka součástí Dolů Bílina. První rekultivace, při které byl na části výsypky vysazen les, se uskutečnila již v roce 1967. Kvůli špatně založeným horninám veškerá výsadba prakticky zašla, a to i kvůli značné erozi. Po úpravách vrchní vrstvy byla v roce 1974 zahájena nová lesnická rekultivace, tentokrát již úspěšná. Následovaly další postupné fáze rekultivace.
Důl Bílina vznikl sloučením menších provozů. Před rokem 1989 byl jedním z koncernových podniků Severočeských hnědouhelných dolů (SHD) s názvem Doly Julia Fučíka (členil se na závody Velkodůl Maxim Gorkij I a II, Úpravna uhlí Ledvice a další obslužné závody). Po roce 1989 byl přejmenován na Doly Bílina, s. p. a v roce 1994 začleněn do akciové společnosti Severočeské doly.
Mohlo by vás zajímat:
Zeman: Štýsovy rekultivace proměnily celý region
Z dolu ve Virginii udělali golfové hřiště
Lužický kraj se mění v zemi jezer
