Nahlédněte do historie uhlobaronů

salomon_mayer_rothschild_wikipedia_compressed

Rodina Rothschildů vlastnila doly po celém revíru. Foto: wikipedia.org

Historie těžby uhlí na Ostravsku a Karvinsku je spjata především s trojicí mužů, kteří se o něj zasloužili ze všech nejvíc. Bankéř Salomon Mayer Rothschild, Franz Josef hrabě Wilczek a Jindřich hrabě Larisch-Mönnich.

Hrabě Wilczek vlastnil doly na území dnešní Slezské Ostravy, Larisch-Mönnich na Karvinsku a Salomon Rothschild prakticky všude. „Ty rodiny se znaly a pravděpodobně se i scházely,“ uvedla pro MF Dnes Hana Šustková, vedoucí Archivu společnosti Vítkovice, která rovněž patřila Rothschildovi. „Hlavně tedy ve Vídni, kde všichni žili. Na Ostravsku a Karvinsku se tyto rodiny, s výjimkou rodiny Larischů, víceméně nezdržovaly, těžební oblast pro ně byla hlavně zdrojem příjmů,“ doplnila.

Čtěte také:
Superpočítač pojmenovali podle šachty
Důl OKD si „zahrál“ v korejském filmu

Larisch-Mönnichové se často zdržovali na svých statcích na Karvinsku a Těšínsku, na území dnešní Karviné měli tři zámky, z nichž se dochoval jediný ve Fryštátu.

Franz Josef Wilczek z počátku neměl o těžbu uhlí vůbec zájem, vídeňský dvůr jej ve druhé polovině osmnáctého století dlouho marně přemlouval, aby na svých pozemcích začal uhlí alespoň hledat. Hrabě nakonec začal s těžbou na území tehdejší Polské Ostravy v roce 1787. Na přelomu 18. a 19. století už byly Wilczkovy doly největší na Moravě a ve Slezsku, převážně ale stále šlo o mělké doly, těžící jen těsně pod povrchem.

Třetí velká rodina, Rothschildovi, se do hornické činnosti na Ostravsku pustila poté, co vstoupila do tehdejší Rudolfovy huti, pozdějších Vítkovic. Rothschildové do rozvoje ostravských dolů vložili hodně peněz. Zvláště pak v době, kdy se těžba musela za uhlím přesunout do větších hloubek. K zachování těžby se musely například nakupovat první parní stroje.

Zatímco na přelomu století často docházelo k ničení konkurenčních šachet menších těžařů, s postupnou potřebou vyšších investic do těžby se situace zklidňovala. Majitelé dolů se potkávali hlavně na společenských akcích ve Vídni, ředitelé jejich zdejších závodů byli v úzkém kontaktu přímo na místě těžby. Setkávali se na pravidelné ředitelské konferenci Ostravsko-karvinského revíru, kde řešili hranice těžby a podobně.

Ve druhé polovině devatenáctého století vstoupila mezi těžební smetánku další rodina, Gutmannové. Wilhelm Isak Wolf Gutmann začínal jako obchodník s uhlím z polské části revíru, časem se ale dostal i k zakázkám ostravských těžařů.

Na začátku sedmdesátých let devatenáctého století se Gutmannové spojili s Ignácem Vondráčkem, prvním velkým „českým“ podnikatelem v uhelném průmyslu. Výsledkem byl vznik firmy, která si po čase pronajala i některé doly patřící rodině Rothschieldů a v roce 1873 se stali dokonce podílníky Vítkovických železáren.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Nejlepší podzemní sklápěčka na světě
Mobil ušitý horníkům na míru
VIDEO: Čínský titán na 16 kolech



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze