Bez jádra Německo spoléhá na uhlí

Uhelná elektrárna. Ilustrační foto: Imagio.cz

Z pěti evropských uhelných elektráren, které vypouští do ovzduší nejvíce skleníkových plynů, jsou čtyři v Německu. Tamní rozmach hnědouhelné energie je průvodním jevem rozhodnutí odstavit jaderné elektrárny – elektrárny na hnědé uhlí nyní dodávají až čtvrtinu veškeré elektřiny v zemi. Napsal to server E15.cz s tím, že na ty nejstarší a nejméně ekologické z nich se chystá vláda dodatečně uvalit zvláštní daň.

„Většina hnědouhelných elektráren v Německu vypouští o dvě třetiny emisí více než ty nejúčinnější černouhelné elektrárny,“ upozornil Dave Jones, expert organizace Sandbag, která pro svůj žebříček „nejšpinavějších“ evropských uhelných elektráren použila poslední údaje Evropské komise.

Z celkových emisí oxidu uhličitého v Evropské unii pochází z německých hnědouhelných elektráren skoro sedmina, zatímco v roce 2010 to bylo 11 procent. O té doby emise v Evropské unii jako celku klesly, ale v Německu v letech 2010 až 2013 rostly.

Teprve loni se Německu poprvé po třech letech podařilo emise CO2 snížit. Podle zprávy spolkového ministerstva pro ochranu životního prostředí ve srovnání s rokem 2013 klesly o 4,3 procenta na 912 milionů tun.

Ministryně Barbara Hendricksová ale nemá důvod ke spokojenosti. Hlavním důvodem totiž byla mírnější zima, kdy se méně topilo a svítilo, nikoli to, že by průmysl, energetika, doprava, zemědělství a také domácnosti byly „ekologicky čistší“.

Spolková vláda po havárii v japonské Fukušimě v březnu 2011 předpokládala, že vyřazené jaderné elektrárny budou nahrazeny obnovitelnými zdroji, hlavně větrnou energií. Zatím bylo odpojeno osm jaderných elektráren.

Současně s bouřlivým nástupem větrníků se však začala zvyšovat výroba levné elektřiny z hnědého uhlí, jehož je Německo největším těžařem na světě. Spalování hnědého uhlí však narušuje plány na snižování emisí, politici proto chtějí uvalit zvláštní daň na hnědouhelné elektrárny starší 20 let.