Nahrazování uhlí biomasou vede ke katastrofě

Vlak plný dřevěných pelet pro elektrárnu Drax. Ročně je kvůli nim potřeba spálit les o rozloze sedminy Česka. Foto: Drax

Vlak plný dřevěných pelet pro elektrárnu Drax. Ročně je kvůli nim potřeba spálit les o rozloze sedminy Česka. Foto: Drax

Známý fyzik Vladímír Wagner varuje před důsledky nebezpečného trendu v evropské energetice, který způsobila snaha o urychlené snižování emisí CO2. Přinášíme vám jeho komentář uveřejněný na serveru Technet ve zkrácené podobě.

Řada evropských států začíná přestavovat uhelné elektrárny na spalování biomasy. Nemají ale dostatek lesů, takže musejí potřebnou štěpku a pelety dovážet. Riziko, že tato strategie bude mít podobné ekologické dopady jako biopaliva z palmového oleje, je velké.

Čtěte také:
V indii dělají z CO2 kypřící prášek
Volání po technologii záchytu CO2

Současná zima nejen v Německu ukázala, že nebude možné pomocí větrných a fotovoltaických zdrojů nahradit zdroje fosilní a jaderné. Přechod od uhlí k plynu je ekonomicky náročný a sníží emise oxidu uhličitého jen na polovinu. Zato spalování biomasy znamená (papírově) nulové emise CO2. Počítá se totiž s tím, že biomasa znovu naroste, a tím se vyprodukovaný objem skleníkových plynů pohltí. Problém je, že tento cyklus formálně bezemisního zdroje trvá desítky let.

Velká Británie si uzákonila velmi rychlé snížení emisí CO2, které nelze splnit bez úplného zastavení uhelných bloků. Londýn sice počítá s novými jadernými elektrárnami, ale jejich výstavba nabírá velké zpoždění. Proto se začaly přebudovávat uhelné zdroje na spalování biomasy, mezi jinými obří elektrárna Drax o výkonu 4 000 MW. Jen tato jedna elektrárna by měla každý rok spálit 7,5 milionů tun pelet neboli les o rozloze středních Čech včetně Prahy. Britové mají lesů málo, takže ho dovážejí, odkud se dá, nejčastěji loděmi z Ameriky.

Stejným směrem se vydala i dánská firma Dong Energy. Od roku 2003 snížila spotřebu uhlí ve třech svých elektrárnách z 6,2 na 1,7 milionu run ročně a do roku 2023 chce spalovat už jen biomasu. K tomu bude potřebovat více než 10 000 km2 lesa ročně. Dřevo zatím dováží hlavně z blízkých bývalých zemí SSSR. Domácí zemědělský odpad Dánové spotřebují zejména na vytápění.

Protože německá energetická politika neplní své cíle, Berlín zvažuje, jestli může touto cestou získat stabilní energetické zdroje a snížení emisí za přijatelnou cenu. Německé uhelné bloky však mají oproti dánským a britským mnohem větší instalovaný výkon: 50 GW. Pokud by začaly spalovat dřevo, znamenalo by to radikální zvýšení dovozu.

Také energetické koncepce české pobočky Greenpeace a Hnutí Duha počítají s velkým podílem biomasy. I přes formální snížení emisí by byly reálné ekologické dopady extrémně negativní. Celé to může skončit mnohem dramatičtější katastrofou, než jakou pozorujeme v u dotovaných biopaliv a palmového oleje. Ničení lesů by v případě masivního nahrazení uhlí biomasou bylo nesrovnatelně větší a zasáhlo by prakticky celý svět. Jestli se tenhle scénář naplní, zelené organizace zase zapomenou, že na počátku byla jejich kampaň, a začnou proti dovozu dřeva protestovat.

Mohlo by vás zajímat:
Z Dolu Bohumír je hornické muzeum
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj



1 komentář

Vstup do diskuze
  1. Jeffrey Michel

    Note that the carbon dioxide emissions from biomass combustion will be absorbed by the oceans in the same manner as CO2 from fossil fuels, removing it from terrestrial carbon cycles. With respect to ocean acidification, therefore, biogenic fuels afford no benefit whatsoever.

    See my article on this general topic in German:

    http://www.theeuropean.de/jeffrey-michel/8788-meeresschutz-entscheidend-fuer-das-weltklima

    as well as the English translation that also contains a table with CO2 threshold values:

    http://www.volksmeter.de/Abhandlungen/Michel-EPAPlan&OceanAcidification2014.pdf


Přidej vlastní názor