Cáder chce najít starou malachitovou jeskyni

Ivan Cáder (vlevo) v loňském roce obsolvoval tradiční skok přes kůži a byl tak symbolicky přijat do hornického cechu. Foto: Czech Coal

Není nad to, když vás  dolem provede horník. Takový zážitek slibuje prohlídka starého středověkého dolu na Měděnci, kde turistům historickou štolu Marie Pomocná na Mědníku ukazuje Ivan Cáder.

V čem je tato štola unikátní a zajímavá?

Především je to první důlní dílo, které kdy bylo v Rakousku-Uhersku a zřejmě i celé střední Evropě otevřeno pro turisty. Stalo se tak už roku 1910. Je zároveň součástí toho neuvěřitelného kopce, v němž je podle starých důlních map i podle novodobých výzkumů přes sedmdesát důlních děl. V jediném kopci! To je obrovská rarita celé Evropy. A samozřejmě na zajímavosti štole přidává i fakt, že je kandidátem na zápis do světového dědictví UNESCO.

Čtěte také:
Navštivte nové muzeum elektroenergetiky
Uhlí místo turistů na Moldavské dráze

Fandíte zápisu Krušných hor do tohoto seznamu?

Od prvopočátku tomu fandím. Už je to deset let, co jsme s touto snahou začali. Tehdy jsem říkal, že to bude satisfakce pro Krušné hory a myslím si to dodnes.

Proč satisfakce?

Tyto hory dostaly v minulosti mnoho ran. Začalo to už ve středověku a pokračovalo do 20. století – odlesnění kvůli těžbě, potom exhalace z průmyslu. Velkou ranou bylo samozřejmě i vysídlení a likvidace v minulém století. Vždyť z původního svobodného horního města Měděnce zbyla jen třetina. Teď se konečně hory znovu zazelenaly. Přesto jsou stále zapomenutým koutem České republiky. A já věřím, že po zápisu do UNESCO sem konečně půjdou peníze – na obnovu lesů, na infrastrukturu a pro obce. Nemůžeme žít jako skanzen, je potřeba jít dopředu, investovat, modernizovat.

Foto: Czech Coal

A nebojíte se autobusů plných zahraničních turistů?

Nebude to tak rychlé. Chybí nám infrastruktura, takže pokud budou hory lákat zahraniční turisty, spíš jen proběhnou. Naše malá hospůdka uspokojí projíždějící cyklisty, ale ne autobus asijských turistů.

Vraťme se zpátky ke štole Marii Pomocná. Jak složité bylo ji zpřístupnit?

Běžná práce – kýbl, rukavice, lampičku na hlavu, lopatu a krumpáč a hurá do toho!  A hlavně partu dobrých kamarádů – teď nám velmi pomohli kadaňští a klášterečtí hasiči, kteří, když mají volno, přijedou a pomůžou. Je to samozřejmě ruční práce, protože nic jiného než kolečko a kýbl se tam nevejde. Práce trvaly asi rok. Podařilo se nám otevřít už na začátku turistické sezóny, což jsem ani nečekal.

Ve štole jste nám ukazoval další chodby, které chcete zpřístupnit. Takže práce nekončí?

Zatím je přístupná jen základní trasa. Až skončí na podzim turistická sezóna, budeme pokračovat. Půjdeme do dalších prostor, které jsou vyzmáhané a je potřeba je osvětlit. Ale hlavně – chceme najít a otevřít malachitovou jeskyni – asi čtyřicetimetrovou chodbu raženou v bílém mléčném křemeni. Tu, na kterou lákal Měděnec turisty už před více než sto lety. Je to moje srdeční záležitost.

Viděl jste ji někdy?

Neviděl, ale slyšel jsem o ní vyprávět pamětníky, kteří ji viděli. A potvrzuje to i mapa z roku 1951. Obě ústí už jsme našli, takže víme, kde je, jak je dlouhá a co v ní je.

Dá se dostat i do druhé prohlídkové štoly Země zaslíbená?

Není zavřená, ale omezili jsme v ní provoz. Děláme tam dnes jen večerní prohlídky, pouze s osobními svítidly. Je to zajímavé pro nadšence a milovníky adrenalinu – někde se musí na všechny čtyři, občas se leze vodou. Tento prostor nebyl dotčen uranovým průzkumem, takže to je typický středověk – malé úzké ručně tesané profily, spousta komor, starých středověkých zakládek, stropy pokryté sazemi po tom našem slavném krušení, tedy sázení ohněm, kvůli kterému se jmenují hory Krušné. Dokonce jsme našli i zbytky středověkého ohniště, vzorky už jsou na dendrochronologickém výzkumu v Drážďanech. Doufám, že se nám podaří získat prostředky na další zprovoznění štoly. Víme, že nad úrovní Země zaslíbené je ještě jedna – Skalní jáma – a pro nás neznámé důlní dílo, které ústí u Horní Halže, je pod ní.

Během oslav 430 let Měděnce bylo k vidění množství historických materiálů a mezi nimi i připomínka 50 let otevření posledního zdejšího dolu – Václava Řezáče. Vy jste v tom dole pracoval, takže je to vaše soukromá sbírka?

Ano, pracoval jsem tam a spoustu věcí jsem zachránil nebo získal od lidí, kteří tam pracovali, včetně mé rodiny. Něco jsem koupil v bazarech na internetu. Povedlo se nám shromáždit spoustu historických materiálů a dokumentace ke stavbě, fotky, plány, přístroje, důlní techniku, která je dnes k vidění v obci v expozici, osobní předměty havířů, ochranné pomůcky. Máme kompletní historii posledního funkčního hlubinného dolu v Krušných horách. K tomu máme i materiály k historii prohlídkové štoly Marie Pomocná – vstupenky z roku 1910, fotografie a taky spoustu minerálů z Krušných hor.

Foto: Czech Coal

To už by vystačilo na muzeum!

Na to bohužel nemáme podmínky a prostory. Navíc nejsem muzejník, takže je to spíš neutříděná sbírka.

Původně jste pracoval v uhelném dole, jak jste se dostal na hory?

Koukal jsem na Měděnec z chalupy dole u Ohře. Chodili jsme na záchod do kadibudky, která byla postavena přesně tak, že nabízela okýnkem výhled na věžičku na Měděnci. Odjakživa mě ten kopec přitahoval. Tam to všechno vzniklo. Už jako dítě jsem z každého výletu přivezl kámen, druhou sběračskou horečku jsem pak chytil tady, když jsem přišel na Měděnec. A už jsem tu zůstal.

Jak se z horníka stane turistický průvodce?

Takhle bych to neřekl. Jsem pořád horník, jen do dolu nechodím pracovat, ale vodím tam lidi. Ukazujeme jim to nejtypičtější pro Krušné hory. Do určité doby, než se rozjela těžba pod horami, na Kladně nebo Ostravsku, byly Krušné hory nejpoddolovanější a hornickou činností nejzasaženější oblast v českých zemích. Je to práce, která musí přirůst k srdci. Není to koníček, ale kobyla.

Ivan Cáder

  • 49 let
  • pochází z Mostu, žije v Měděnci
  • vyučil se důlním elektrikářem na Meziboří
  • do roku 1998 pracoval v dole Václava Řezáče, později Garmica na Měděnci
  • člen Spolku severočeských havířů a spolku Historické rudné doly Mědník
  • je průvodcem v měděneckých štolách, provozuje na Měděnci restauraci a malé muzeum novodobého hornictví

Mohlo by vás zajímat:
Z Dolu Bohumír je hornické muzeum
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj