Návrh na zrušení moratoria je nemravný

Odborový předák Jan Sábel je zvyklý zájmy zaměstnanců hájit velmi tvrdě. Takto při jedné z demonstrací diskutoval s tehdy ještě ministrem financí Andrejem Babišem. Foto: iUHLI.cz

Navrhované zrušení pětiletého moratoria na změny výše poplatků z těžby nerostů rozlítilo nejen zástupce těžařů a průmyslových svazů, ale i odbory. Své výhrady sdělil v rozhovoru pro magazín Horník Geolog Naftař předseda Odborového svazu PHGN Jan Sábel. Rozhovor přinášíme ve zkráceném znění.

Vláda chce novelizovat horní zákon a zrušit pětileté moratorium na úhrady z vydobytých nerostů. Jaké je stanovisko zaměstnavatelů a odborů?

Současný premiér a bývalý vicepremiér a ministr financí Sobotkovy vlády Andrej Babiš jako velkopodnikatel a miliardář tvrdil, že k  dohodě není třeba písemných smluv, k ujednání stačí podání rukou. To už ale neplatí. Minulá vláda uzavřela dohodu s podnikateli v těžebním průmyslu o ustavení pětiletého moratoria na  poplatky za  vydobyté nerosty. Nyní ministerstvo průmyslu a obchodu a Český báňský úřad dostali od  premiéra za  úkol novelizovat horní zákon a zrušit platnost moratoria.

Čtěte také:
Hünerův poradce přihrál Babišovi miliardy
Novela horního zákona vyvolala bouři

Pro nás z toho vyplývá, že se premiér rozhodl porušit písemnou dohodu, na jejímž uzavření s podnikateli se sám předloni podílel. A to je podle mne nemravné. Z toho důvodu jsem na tripartitě vystoupil společně se zaměstnavateli proti tomuto záměru. Upozornil jsem premiéra, že zrušení moratoria a případné zvýšení cen za vydobyté nerosty poškodí firmy, jejich zaměstnance a  obce. Pan Babiš jako velkopodnikatel musí vědět, že firmy neplánují pouze na jeden rok, ale na delší období. Dohody se podle mne musí dodržovat.

Ministr průmyslu Hüner v médiích uvedl, že novelou horního zákona nemůže dojít ke změně sazeb úhrad za vydobyté nerosty. Novela prý umožní, aby stát, jako vlastník nerostných surovin, mohl operativně řešit případné krize v energetickém sektoru.

O tom vůbec nejsem přesvědčen. Jsem stálým členem odborové delegace na tripartitě, mám informace a tuším, o co premiérovi jde. V této zemi existuje jistá nevraživost mezi miliardáři. V  našem případě konkrétně mezi vlastníkem Agrofertu Andrejem Babišem a vlastníkem těžební skupiny Czech Coal Pavlem Tykačem. I  na  jednání tripartity se Babiš neudržel a vyčítal Tykačovi jeho velké zisky. Mám k  dispozici materiály o  tržbách Severní energetické a  vím, že majitel Tykač zde hodně investoval.

To je možná jeden z důvodů, že už za minulé vlády se tehdejší vicepremiér a  ministr financí Babiš snažil zvýšit poplatky za vydobyté nerosty. Ovšem s tím rozdílem, že tyto poplatky neměly zůstat dotčeným obcím, ale 80 procent mělo putovat do státní pokladny. Pochopitelně, že proti tomu se bouřily jak těžební společnosti, tak i  starostové dotčených obcí, pro které poplatky představují významný přínos do obecních rozpočtů.

Zastáváme neměnný názor, že většina prostředků získaných z vydobytých surovin by měla zůstávat přímo v obcích a regionech, kde působí těžební společnosti. Právě v nich je dlouhodobě evidovaná nejvyšší nezaměstnanost a nízké mzdy. Po skončení těžby bude následovat rekultivace krajiny a snaha umožnit vznik jiného typu podnikání, zaměřeného například na turistiku a služby. Proto by ty poplatky měly zůstávat v regionech a neměly by plnit bezedné rozpočty ministerstev.

Mělo by zrušení moratoria a zvýšení poplatků za vydobyté nerosty skutečně velké dopady?

Teprve od loňského roku stát prostřednictvím platného znění horního zákona garantuje těžebním společnostem pětiletý cyklus vyhodnocení výše úhrad z vydobytých nerostů. Toto moratorium platí pouze rok a jakékoliv snahy o jeho změnu či zrušení lze kvalifikovat jako negativní zásah do  podnikání v  tomto odvětví. Podniky potřebují stabilitu, a  především možnost pohybovat se v jasně definovaném legislativním prostředí. Teprve pak mohou těžební firmy, a na ně navázaná podnikatelská sféra, racionálně plánovat investice a stabilizovat zaměstnanost bez obav, že se každý rok může měnit legislativa i samotná výše poplatku.

Jaké komplikace by ještě novela horního zákona mohla přivodit?

Případné zvyšování poplatků z vydobytých nerostů během tří až pěti let by se navíc zkumulovalo do  stejné doby, kdy mají být převedeny finanční prostředky těžebních firem na  sanace a  rekultivace z takzvaných nevázaných účtů na vázané, což je další část novelizace horního zákona. To jednorázově zatíží peněžní toky, což je příjem nebo výdej peněžních prostředků těžebních firem. I z toho důvodu je třeba v  tomto strategickém odvětví České republiky zachovat pětileté moratorium.

Jaká je podle vás optimální výše poplatků z  těžby a  jak často by mělo docházet k jejich úpravě?

Vzhledem k tomu, že vyhláška o zvýšení úhrad je účinná teprve od 1. ledna 2017, není zatím možné jakkoli vyhodnotit dopady zvýšení úhrad do státního rozpočtu ani do hospodaření těžebních společností.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Nejlepší podzemní sklápěčka na světě
Mobil ušitý horníkům na míru
VIDEO: Čínský titán na 16 kolech