Návrh na zrušení moratoria vyvolal ostré reakce

Podle poslance Petra Dolínka nemůže stát nečitelně měnit lidem ani firmám pravidla hry. Foto: archiv Petra Dolínka.

Krok Ministerstva průmyslu a obchodu, které v aktuální verzi novely horního zákona navrhuje zrušení moratoria na zvyšování poplatků z těžby nerostů, vyvolal silně nesouhlasné reakce. Ozvalo se Teplárenské sdružení či Těžební unie. Ministerský veletoč se nelíbí ani poslancům.

Teplárenské sdružení ČR (TS ČR) odmítá návrh zrušit s okamžitou platností pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Informoval o tom mluvčí TS ČR Pavel Kaufmann. Sdružení se podle něj obává dopadů do ceny nakupovaného uhlí, a tím i do cen tepla pro konečné spotřebitele. Žádá proto po vládě záruku, že v případě zrušení moratoria nebudou zvýšené sazby úhrad z vytěženého uhlí.

Je iluzorní se domnívat, že by případné další zvýšení sazby úhrad z vytěženého uhlí zaplatily těžební společnosti. Realita zvýšení těchto sazeb u hnědého uhlí jednoznačně ukázala, že byly promítnuty do cen uhlí odběratelům, tedy teplárnám. V situaci, ve které se teplárenství nachází, by byl další takový krok vlády zvyšující cenu tepla pro dva miliony obyvatel zcela nepřijatelný,” uvedl dnes předseda výkonné rady TS ČR Tomáš Drápela.

Čtěte také:
Ministerské zmatky kolem moratoria
Novákové zvoní vládní hrana

Sdružení podotklo, že stát má už dnes z využívání uhlí ve velkých zdrojích miliardové příjmy z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, které si teplárny a elektrárny musí povinně nakupovat, pokud spalují fosilní paliva včetně uhlí. Ceny povolenek loni po změně evropské legislativy raketově vzrostly a stát získal z jejich aukcí téměř 15 miliard korun, což bylo o devět miliard korun více než ve schváleném rozpočtu, uvedlo sdružení.

Zachování moratoria žádá také Těžební unie. Její zástupci se proto dnes obrátili dopisem na ministra spravedlnosti a předsedu Legislativní rady vlády (LRV) Jana Kněžínka (za ANO). Žádají ho, aby LRV potvrdila své souhlasné stanovisko k původní verzi novely. „Z pohledu členské základny Těžební unie považujeme stanovisko k zachování moratoria za klíčové, neboť jeho zrušení přináší pro obor hornictví velkou nestabilitu ekonomických podmínek podnikání v tomto oboru,” uvedl předseda představenstva unie Pavel Fiala.

Zmatky kolem novely horního zákona se nelíbí ani poslancům. Ti už dříve v rámci Hospodářského výboru i Podvýboru pro energetiku zachování moratoria podpořili. „Stát se musí chovat vůči lidem i firmám odpovědně a čitelně. Je nutné zachovat stabilitu podnikatelského prostředí. Není možné neustále měnit pravidla hry. Stávající moratorium je proto třeba nechat doběhnout a už nyní diskutovat o nastavení nových pravidel, která budou výhodná pro stát i kraje, v nichž se těží,“ řekl dnes poslanec a člen hospodářského výboru Petr Dolínek (ČSSD).

Kabinet se měl novelou zabývat v polovině února, projednání bylo ale odloženo. Tehdy předkládaná verze normy počítala s tím, že vláda bude moci výši poplatků z těžby nerostů měnit častěji. Návrh rušil pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů, novela se však neměla týkat prvního pětiletého období, které běží od roku 2017. To se nyní zřejmě změnilo.

Firmy, které v Česku odvádí poplatky z těžby nerostných surovin, odvedly předloni státu a obcím na úhradách z vydobytých nerostů téměř 930 milionů korun. Meziroční nárůst byl více než dvojnásobný. Podle MPO se ve výši odvodů projevila legislativní úprava, která začala být účinná na začátku roku 2017. Vláda v ní schválila dvojnásobné zvýšení výnosu z úhrad z vydobytých nerostů proti výši odváděné v roce 2013. Výjimku tvoří radioaktivní nerosty, ropa a hořlavý zemní plyn, černé uhlí a hnědé uhlí dobývané hlubinným způsobem, kde zůstala výše výnosu zachována.

Mohlo by vás zajímat:
Hnědé uhlí jako přírodní hnojivo
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj