Nejde o elektřinu, lidstvo potřebuje uhlí kvůli oceli

Vyrobit elektrickou energii z vody nebo větru lze. Ale nahradit koks, který se dá vyrobit jen z uhlí, to není snadná záležitost. V rozhovoru pro přílohu Lidových novin INDEX LN to řekl emeritní profesor University of Manitoba Václav Smil, kterého časopis Foreign Policy v roce 2010 zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí na zemi.

Smil se domnívá, že lidé se závislosti na fosilních palivech jen tak nezbaví. Jsou přitom strašně vzdálení skutečnosti. Často vůbec neberou v potaz, že nejdůležitějším materiálem dneška je ocel. Počítače, internet, to všechno by neexistovalo bez oceli. Vyrábí se jí přes 1,6 miliardy tun ročně, přičemž přes jednu miliardu tun z toho se dělá starým způsobem z železa. Recykluje se jen menší část.

Počítače, internet, to všechno by neexistovalo bez oceli

„A na to je potřeba koks, který se dá vyrobit z jediné suroviny, z uhlí. Vyrobit elektrickou energii z vody nebo větru lze. Ale nahradit koks, to není snadná záležitost. Na to lidi vůbec nemyslí. Celá debata o obnovitelných zdrojích je převrácená na jednu stranu, že se přemýšlí jenom nad elektřinou,“ upozornil Smil, který nemá obavy, že by během tohoto století došly uhelné zásoby. Ocel navíc lze recyklovat. Zatímco v Číně je většina oceli z železné rudy, v USA a v Německu už se více recykluje.

Čtěte také: Obamovy plány budou drtit uhlí

Přechod na obnovitelné zdroje z uhlí a ropy by podle něj možný byl. Muselo by se ale splnit mnoho podmínek. „Existuje jediná věc, kterou výrazně zvýšíme podíl zelené energie na našich zdrojích. A to je, že prudce klesne naše současná spotřeba. Museli bychom se vrátit do nějakých 50., 60. let, protože většina velkého nárůstu spotřeby energie přišla v USA, Evropě i Japonsku až po druhé světové válce,“ připomněl emeritní profesor.

„Kdybychom se vrátili do roku 1960, většina zemí by spotřebovávala jen polovinu energie na osobu oproti dnešku. Jenže v současnosti ani nemáme zelené zdroje, které by nahradily některé energeticky náročné provozy, třeba kerosin v letecké dopravě. Mohli bychom sice pěstovat řepku a dělat z toho palivo, ale asi si dovedete představit, kolik hektarů půdy by padlo na jeden let,“ naznačil Smil.

Kdo je Václav Smil?

Jeden z nejuznávanějších vědců současnosti Václav Smil (72) se narodil v Plzni, v roce 1969 z Československa emigroval. Vystudoval přírodní vědy, ale není specialistou v žádném konkrétním oboru. Věnuje se výzkumu v oblastech energetiky, životního prostředí, vývoje obyvatelstva, produkce potravin a technických inovací. Napsal téměř čtyři desítky knih, žádná z nich však zatím nevyšla v češtině. Za jednoho z nejinspirativnějších intelektuálů dneška ho považuje i Bill Gates, v roce 2010 ho časopis Foreign Policy zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. Václav Smil je emeritním profesorem University of Manitoba.

Mohlo by vás zajímat:
Pačes: Lidé potřebují jistotu dodávek energie



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze