Německý ministr průmyslu Peter Altmaier se nechal slyšet, že celkový účet za obnovitelné zdroje může dosáhnout až jednoho bilionu eur, téměř 26 bilionů korun. Němci navíc mají spolu s Dánskem v Evropě vůbec nejdražší elektřinu, oproti Čechům za ni platí více než dvojnásobek.
V roce 2017 platili zákazníci v přepočtu za jednu kilowatthodinu 7,84 koruny. V Česku, kde je velkoobchodní cena téměř identická s tou německou, to bylo jen 3,70, uvedl server iHned.cz.
Čtěte také:
Německo určuje energetickou politiku EU
Německo skončí s uhlím do roku 2038
Emise neklesají
Energiewende byla schválena v roce 2010 a jejím dlouhodobým cílem je snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 80 až 95 procent, počítáno k roku 1990. To se ale vůbec nedaří. Jeden z duchovních otců Energiewende, Hans Josef Fell, dokonce řekl, že je kancléřka Angela Merkelová podvedla. Narážel na fakt, že i přes velkou snahu se Německu nedaří naplnit klimatické cíle, které si stanovilo pro rok 2020. Za posledních deset let množství emisí stagnuje.
Důvody vysvětluje Michael Pahle, který působí v Institutu pro výzkum klimatických dopadů v Postupimi. Podle něj je nutné podívat se více do historie, hlavně do let 2000 až 2005. „Původní cíl totiž nebyl ochrana klimatu, ale zbavit se jaderné energie.To se změnilo a navrch začal získávat boj s klimatickou změnou. Tyto dva trendy si přitom částečně odporují,“ uvedl.
Německo tak jednu chvíli sice hovořilo o snižování emisí, zároveň ale plánovalo odstavení největších bezemisních zdrojů − jaderných bloků − a stavělo uhelné elektrárny, které je měly nahradit. „Musíte pochopit, že debata o konci jádra běží desítky let. Ano, odchod od jádra činí dosažení klimatických cílů složitější, ale společnost už prostě atomové bloky nechce,“ vysvětlil Andreas Kuhlmann, šéf německé energetické agentury DENA.
Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších těžebních bestií
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
V garáži tento stroj neopravíte