Německá Energiewende nahrává Putinovi

Budoucnost těžby a využívání uhlí se v Německu stává třaskavým politickým tématem. Situaci nepochybně pozorně sleduje i ruský prezident Vladimir Putin. A pravděpodobně tak nečiní mlčky.

Němci se už před časem rozhodli pro zásadní transformaci své energetiky, kterou nazvali Energiewende. Ve svém energetickém mixu už nebudou od roku 2021 využívat jádro. Postupně chtějí odejít také od uhlí. Výrobu elektřiny by podle ambiciózního plánu měly táhnout především obnovitelné zdroje energie. Jenže tento plán zatím Němcům hrubě nevychází.

Čtěte také:
Německo určuje energetickou politiku EU
Němci mají zelenější, ale i nejdražší elektřinu

Obrovské zpoždění nabrala výstavba infrastruktury, která má vést elektřinu z větrných elektráren na severu do zbytku země. Nedaří se dosáhnout dohody o termínu ukončení těžby hnědého uhlí, o uzavírání uhelných elektráren, o pořadí jejich uzavírání, o nákladech na vytvoření nových pracovních míst v uhelných regionech a kompenzaci pro provozovatele elektráren. Němci si na odchod od uhlí vytvořili speciální komisi. Ta je však tak rozhádaná, že do jejího jednání musela vstoupit i kancléřka Merkelová. Komise měla předložit plán odklonu od uhlí již před zasedáním již v prosinci loňského roku. Nepodařilo se. Nový termín pro předložení závěrečné zprávy je stanoven na začátek února 2019.

V hlavní roli Nord Stream 2?

Takový chaos, možná spíše šlendrián, je v případě Německa překvapující natolik, že se nechce věřit, že by mohlo jít o náhodu. Zejména, když jsou ve hře obrovské sumy peněz. Ty mohou putovat různými směry. Jeden z nich povede zřejmě na východ. Konkrétně do Rusko, které za ně bude Němcům posílat stále víc a víc zemního plynu.

Může to vypadat jako konspirační teorie. Jenže když se podíváme na to, jak moc Německo tlačí na výstavbu kontroverzního plynovodu Nord Stream 2, proti kterému naopak ostře protestuje řada zemí v čele s Polskem, Ukrajinou a USA, nabývá věc velmi reálné kontury. Zejména, když je veřejně známo, že například bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera živí ruský plynový gigant Gazprom a současná kancléřka Merkelová udržuje s ruským prezidentem Putinem dlouhodobě velmi čilé vztahy.

Otázkou je, co na to obyvatelé Německa. Výsledkem Energiewende je totiž zatím především nejdražší elektřina v Evropské unii. Nyní vše směřuje k tomu, že země současně oslabí v energetické soběstačnosti a bezpečnosti. To se zdá býti smrtící kombinací.

Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj