Německo bude uhlí ještě dlouho potřebovat

Těžební důl Profen společnosti MIBRAG v Sasku-Anhaltsku

Těžební důl Profen společnosti MIBRAG v Sasku-Anhaltsku

Německo se bez hnědého uhlí ještě dlouho neobejde. Vychází z předpokladu, že toto palivo bude potřebovat nejméně do roku 2050. Hospodářským novinám to řekl premiér Saska-Anhaltska Reiner Haseloff. Dodal, že především východní spolkové země se bez ohledu na mohutný nástup obnovitelných zdrojů, hlavně větru, bez hnědého uhlí neobejdou.

To je důvod, proč má jeho vláda velký zájem na tom, aby v Sasku-Anhaltsku a několika dalších spolkových zemích dobře fungovala uhelná společnost Mibrag (Mitteldeutsche Braunkohlengesellschaft) ve městě Zeits, kterou vlastní holding EPH Daniela Křetínského.

Mibrag se uchází o koupi hnědouhelných lomů, jichž se chce ve východním Německu zbavit švédský státní koncern Vattenfall. Sociálnědemokratická vláda ve Stockholmu totiž rozhodla, že jeho budoucnost není ve „špinavém“ hnědém uhlí, nýbrž v obnovitelných zdrojích.

„Máme zájem na tom, aby se hnědouhelné lomy, které Vattenfall nabízí, dostaly do spolehlivých rukou. Současně chápeme, že investor potřebuje mít jasnou perspektivu, neboť jde o nemalé peníze,“ podotýká Haseloff. Oceňuje, že české podniky mají v tomto oboru solidní zkušenosti, a jeho vláda by rozšíření spolupráce s Mibragem a jeho další expanzi na německém trhu s energií uvítala.

Německo je největším světovým producentem hnědého uhlí, těží přes 180 milionů tun ročně. Hnědé uhlí podle oborové asociace DEBRIV ve Spolkové republice představuje nejdůležitější zdroj energie. Na její celkové výrobě (elektřiny, tepla) se podílí více než dvěma pětinami, z obnovitelných zdrojů pochází 37 procent.

Sasko-Anhaltsko, ale také Sasko a Durynsko chtějí hnědouhelný průmysl coby velice důležitého zaměstnavatele udržet co nejdéle. Ale spolková ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová (SPD) prosazuje přesný opak. Hnědouhelné elektrárny by měl potkat stejný osud jako elektrárny jaderné. Jinak Německo nesplní svůj dlouhodobý cíl – omezit do roku 2020 emise oxidu uhličitého ve srovnání s rokem 1990 o 40 procent.

Rozhodnutí zásadně přeměnit německou energetiku, která se má do roku 2022 zcela zbavit jaderných elektráren a opírat se převážně o obnovitelné zdroje, je tím nejvýznamnějším úkolem, který si Německo po svém znovusjednocení vytklo. „Je to cíl ambiciózní, ale reálný a technicky zvládnutelný,“ řekl HN premiér spolkové země Sasko-Anhaltsko Reiner Haseloff.



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze