Doba čtení:2 m, 5 s
Německý vicekancléř Sigmar Gabriel dnes varoval před zbrklým a ideologicky motivovaným odchodem od využívání uhlí pro výrobu elektrické energie po vzoru jaderné energetiky. Takový krok by mohl dál poškodit producenty energie a ještě více podkopat stabilitu dodávek elektrické energie, řekl Gabriel na energetické konferenci v Berlíně. Informaci přinesly Finanční noviny.
„V diskusích o uhlí bych radil, abychom byli méně ideologičtí a více se zaměřili na celkové klimatické cíle a ekonomické důsledky. Musíme vědět, co potřebujeme k zajištění stabilních dodávek energie,” řekl Gabriel, který je rovněž ministrem hospodářství a energetiky.
Čtěte také:
Německá Energiewende ohrožuje chudé
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme
Podle Gabriela uhlí nesmí zasáhnout podobná “seizmická vlna”, která po havárii japonské jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011 vedla v Německu k rozhodnutí ukončit jadernou energetiku do roku 2022. Opuštění uhlí dnes odmítl i německý energetický gigant RWE. „Celá tato debata o odchodu od uhlí je zbytečná,” řekl provozní ředitel RWE Martin Schmitz.
Uhlí je i nadále v Německu nejvýznamnějším energetickým zdrojem. Na celkové výrobě elektřiny v zemi se černouhelné a hnědouhelné elektrárny v roce 2015 podílely celkem 42,2 procenty. Po odstavení jaderných elektráren by se měl navíc význam uhelných zdrojů postupně zvyšovat.
Berlín loni oznámil plán ukončit provoz a převést do záloh 2,7 gigawattu výkonu hnědouhelných elektráren. Podle elektrárenských společností je tento plán s ohledem na zhoršování jejich finanční situace prozatím zcela dostatečný. Tyto společnosti poukazují na to, že uhelné elektrárny nejenže poskytují práci desetitisícům lidí, ale jsou nezbytné i k zajištění nepřetržitých dodávek elektřiny, což preferované obnovitelné zdroje nedokážou.
Německo chce přitom do budoucna svou energetiku na obnovitelných zdrojích založit. V roce 2035 by měly pokrývat až 60 procent tamní celkové spotřeby elektřiny a do roku 2050 by to mělo být dokonce 80 procent. Německá vláda je od prosincové klimatické konference v Paříži pod tlakem, aby stanovila harmonogram odchodu od uhlí, jak to už v listopadu udělala vláda britská.
Podle Gabriela je ale nezodpovědné mluvit o odchodu od uhlí bez zajištění pracovních míst lidem v uhelných regionech, jako je východoněmecká Lužice. „Kdo chce v Lužici mluvit o odchodu od uhlí, musí současně zahájit realistickou diskusi o dlouhodobě udržitelných pracovních místech, která zajistí slušné mzdy,” řekl vicekancléř, který chce všechny zúčastněné strany pozvat k debatě u kulatého stolu.
Mohlo by vás zajímat:
Obama zasadil uhlí další ránu
O uhlí se často lže
Mostecko bez uhlí aneb Apokalypsa 2030