Nikdo nezná uhlí lépe než laborantky

Na samém začátku celého řetězce činností nestojí laboranti, ale vzorkaři, kteří zajišťují odběr vzorků vytěženého uhlí. Foto: Czech Coal

Řekne – li se laborant, představí si většina z nás člověka v bílém plášti se zkumavkou v ruce. V uhelné laboratoři je to podobné, jen zkumavky tu nahrazují trochu jiné přístroje zkoumající kvalitu uhlí.

Velmi zjednodušeně řečeno, laboratoř zjišťuje jakostní parametry paliva a popelovin. Ověřujeme, jestli má uhlí takové parametry, jaké si zákazník od těžební společnosti objednal,“ vysvětlil František Vacek, vedoucí laboratoří Coal Services, které v současné době patří mezi takzvané sdílené služby a jejich největšími zákazníky jsou těžební společnosti Severní energetická a Vršanská uhelná.

Čtěte také:
Fotoknihu věnoval důlním mašinám
Házenkářky musely na šachtu

Zjistit se dá téměř vše

Na samém začátku celého řetězce činností nestojí laboranti, ale vzorkaři, kteří zajišťují odběr vzorků vytěženého uhlí. Laboratorní vzorky v potřebném objemu a ve vzorkovnicích dopraví do laboratoře, kde se zjišťuje jakost uhlí. Laboratoř dělá rozbor uhlí i z geologického průzkumu, který předchází těžbě. „Obvykle zjišťujeme základní parametry paliva, jako jsou výhřevnost, obsah popela, vody v uhlí, síry nebo prchavé hořlaviny, případně d ěláme elementární analýzu, která spočívá ve zjišťování obsahu jednotlivých prvků pro výpočet emisního faktoru. Jsme schopni zajistit i speciální rozbory, záleží na požadavcích zákazníků. Těžebním společnostem jde především o jakost paliva,“ uvedl Vacek.

Laboratoře Coal Services jsou akreditované, což mimo jiné znamená, že se řídí požadavky normy ČSN EN ISO/EC 17025 z roku 2005 a všichni zaměstnanci musí být proškoleni z pracovních postupů a metod. Její dodržování se ověřuje pravidelnými zákaznickými audity a kontrolou Českým institutem pro akreditaci.

Ženy mají převahu

Máme sice laborantky vyčleněné na speciální analýzy, v zásadě ale u nás platí vzájemná zastupitelnost. Pracujeme ve standardních ranních osmihodinových směnách od pondělka do pátku. Celkem je u nás patnáct laborantů, respektive laborantek,“ upřesnil vedoucí laboratoří fakt, že kromě něj pracují v laboratoři výhradně ženy. „Není to žádná zvláštnost, stačí se podívat, že už ze škol vychází větší počet děvčat. A pro tuto profesi se ženy ideálně hodí. Jsou pečlivější, jemnější a dokážou se lépe soustředit, což je také velmi podstatné,“ doplnil Vacek.

Jako podle kuchařky

Vzorkaři přivezou uhlí, ať už ve vzorkovnicích, případně kbelících, ale klidně i v igelitovém pytli. Obvykle se nechá přes noc usušit. Poté se určuje obsah vody v uhlí a následně se vzorek rozemele na takzvaný analytický vzorek. A teprve pak se z něj nejrůznějšími metodami a postupy zjišťují další vlastnosti. „Každý z laborantů musí přesně umět metodu, která se používá. Je na ni přesně stanovený takzvaný standardní operační postup, což je vlastně taková kuchařka, která krok za krokem určuje, jak při každé analytické metodě postupovat. V současné době používáme v naší laboratoři třináct takovýchto postupů,“ konstatoval Vacek.

Desítky vzorků denně

Žádná z laborantek nemá na zpracování jednoho vzorku celý den. „Třeba v úterý, když se zpracovávají vzorky i z víkendu, nám projde rukama za den kolem čtyřiceti vzorků,“ říká jedna z laborantek. Přitom kompletní zpracování jednoho vzorku, aby byly dodrženy všechny postupy, trvá dva dny. „Každá metoda trvá jinak dlouho. Stanovení popela zabere až 4 hodiny, naopak obsah síry se dozvíme během několika minut,“ doplnila.

A co je na práci laborantů nejnáročnější? Každá z činností vyžaduje své. Musí umět pracovat s technikou, kalibrovat přístroje není žádná legrace. Někdy je práce v laboratoři i pěkně fyzicky namáhavá. To když dostanou na starost přípravu a úpravu vzorků, jejich rukama pak projdou všechny vzorkovnice, kbelíky a také pytle se vzorky. „Příprava vzorku je to nejdůležitější. A když uděláte něco špatně už na začátku, ostatní už to nezachrání,“ připomínají laborantky.

Jako u většiny laboratorních prací je na konci protokol. Tím, posledním, kdo práci laborantek kontroluje, je výpočtářka, která zpracovává protokol o denním vzorku. „Pro potřeby těžebních společností se protokoly umisťují v elektronické podobě do výrobního informačního systému, pro externí zákazníky je zpracováváme i v tištěné podobě. Naše výstupy jsou pak vlastně podklady pro fakturaci zákazníkům, protože můžeme deklarovat, že uhlí, které si od nás objednali, má skutečně parametry paliva, které bylo dodáno,“ uzavřel vedoucí laboratoře.

Co musí umět laborant
Předpokladem je minimálně střední odborné vzdělání nejlépe chemického zaměření. Musí zvládnout všechny metody, které se v laboratoři používají a na které je zpracován tzv. standardní operační postup a musí dodržovat i normy stanovené pro jednotlivé postupy. Je třeba se naučit zacházet s laboratorní technikou.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Chrání banky klima nebo své zisky?
Strojaři se předháněli v dodávkách pro doly