Nová polská vláda vyrazila uhlí na pomoc

Beata Szydło

Polská premiérka Beata Szydłová. Foto: Agnieszka Moś

Vítěz polských parlamentních voleb, kterým se stala konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), si za jeden ze svých hlavních úkolů předsevzal „záchranu uhelného průmyslu“. Ten by měl zůstat páteří polské energetiky. Postoj nové polské vlády se odrazil i na klimatické konferenci v Paříži.

Polská vláda plánuje zřídit ministerstvo energetiky. „Bude odpovídat především za to, aby uhlí nadále sehrávalo v polské energetice klíčovou úlohu,“ uvedl vlivný poslanec PiS Pawel Szalamacha.

Uhelné odvětví kontrolované státem nyní zaměstnává kolem 100 tisíc lidí. Ještě v roce 2001 to ale byl skoro dvojnásobek. Podniky doslova bojují o přežití. Ceny uhlí klesají, protože poptávka po něm ve světě citelně polevila. Také proto, že jednotlivé energetické společnosti sází na nefosilní vstupy, napsal Technický týdeník.

Kompania Weglova, největší uhelná společnost v celé EU, potřebuje do konce března zhruba 4,2 miliardy korun, jinak jí hrozí, že nebude mít na výplaty pro svých 40 tisíc horníků a financování provozních nákladů.

Nové ministerstvo má mít na starosti plánovanou výstavbu dvou jaderných elektráren o celkovém výkonu 6000 MW. Předpokládá se, že první reaktor bude spuštěn až v roce 2029. Původně se operovalo s rokem 2020. Nový kabinet pravděpodobně nebude vůbec nakloněn výstavbě velkých větrných farem. Vedení PiS argumentuje, že nepřijatelným způsobem hyzdí krajinu. Pokud jde o zemní plyn, Polsko bude nadále usilovat o snížení závislosti na dovozu z Ruska.

Čtěte také:
Polská premiérka chce zachránit uhelný průmysl
Nová polská vláda se jasně postavila za uhlí

Že nová polská vláda myslí svá slova o pomoci uhlí vážně, se potvrdilo i na nedávné klimatické konferenci v Paříži. Polsko tam bylo jedním z nejaktivnějších hráčů a stanovilo dvě zásadní podmínky pro závěrečnou dohodu.

První polská podmínka k připojení se k dohodě o klimatu byla, že ta musí být vskutku globální. Varšava se obává, že ambiciózní plány Evropské unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 % v porovnání s rokem 1990, a současné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 27 % a zvýšení energetické efektivnosti také o 27 %, by mohly být příliš nákladné a ochromit evropský i polský průmysl. Druhou podmínkou Poláků bylo, že jakákoli dohoda z Paříže musí brát v potaz potřeby jednotlivých národů a chránit zájmy polské ekonomiky.

My v Polsku vidíme potřebu chránit klima, ale také velmi hlasitě hovoříme o tom, že naše ekonomika potřebuje jiná řešení, než která byla původně navržena,“ uvedla ještě před konferencí premiérka Beata Szydlová.

Mohlo by vás zajímat:
Vydrží největší těžař uhlí v EU do jara?
Poláci za pololetí vytěžili 34 milionů tun uhlí
Bude Polsko šancí pro české horníky?



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze