Nová surovinová politika: přísně tajné

Ilustrační foto: Imagio.cz

Návrh nové surovinové politiky, která by měla být přijata současně s Aktualizovanou energetickou koncepcí (ASEK), byl zpracován za ministra průmyslu Martina Kuby (ODS). Nikdy ale nebyl schválen a od té doby se aktualizuje. Nejnovější termín přijetí obou materiálů zní: do konce tohoto roku. Přesto je jejich současná podoba neustále obestřena tajemstvím. Uvedla to Energetika, magazín vydavatelství Economia.

Podle listu je jasné, že největším jádrem sporu je hlavně budoucnost těžby hnědého uhlí v ČR, respektive otázka prolomení či neprolomení těžebních limitů. Podle Zdeňka Fouska, člena představenstva Severní energetické, které patří největší hnědouhelný důl v Česku, důl ČSA, a Elektrárna Chvaletice, z dosavadních návrhů ASEK a surovinové politiky vyplývá, že stát domácí uhlí v podstatě nechce. „Jako těžaře nás naprosto šokovalo, když jsme se v ASEK dočetli, že takzvaný optimalizovaný scénář počítá už po roce 2025 s dovozem uhlí, konkrétně s desetiprocentní závislostí České republiky na dovozu hnědého uhlí,“ uvedl Fousek na odborné konferenci pořádané Lidovými novinami. Dodal, že už dnes Česko dováží více uhlí, než vyvážíme.

Také Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) je záměrem omezit těžbu uhlí pobouřena. „V návrhu energetické koncepce se uvádí, že do roku 2020 by se měla výrazně omezit těžba uhlí a jeho využívání v elektrárnách a teplárnách. To je neuvěřitelný hazard s energetickou bezpečností státu,“  upozornil odborářský předák Jan Sábel.

Fousek potvrdil, že ve hře je stále tzv. malé prolomení neboli narovnání limitů, o němž mluvil už na jaře ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) při své návštěvě Mostecka. To spočívá ve zrušení těžební uzávěry na dole Bílina, který patří Severočeským dolům. Rozhodnout by se však o tom mělo až počátkem příštího roku. Tento plán však neřeší největší problém, a to budoucnost lomu ČSA. Za jejich hranicí sice leží na 750 milionů tun uhlí, ale i několik obcí, například medializovaný Horní Jiřetín.

Podle šéfa Teplárenského sdružení  ČR Mirka Topolánka si však vláda předtím, než rozhodne o prolomení limitů, musí říci, k čemu uhlí použije a jak zařídí, aby bylo toto použití legislativně ošetřeno. Aby se například nestalo, že uhlí za limity se bude vyvážet do Německa nebo pálit v kondenzačních elektrárnách s nízkou účinností.

V ČR se loni vytěžilo o 4,4 milionu tun uhlí méně než v roce 2012. Letos se podle údajů těžebních společností čeká pokles jen u černého uhlí. Zatímco množství prodaného uhlí se meziročně propadlo o 8,7 procenta, stát musí počítat s většími ztrátami. Podle předběžných odhadů se jeho příjmy mohou propadnout o 60 milionů korun, tedy o 16 procent.  „Přesné údaje nemůže Český báňský úřad zveřejnit,“  řekl  HN mluvčí úřadu Bohuslav Machek.



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze