Novela horního zákona vyvolala bouři

Ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner. Foto: MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu dokončilo novelu horního zákona. Poplatky z těžby už by se neměly měnit jednou za pět let, ale každoročně. Jejich výše se bude odvíjet od aktuálních tržních cen, přičemž horní mez má být 10 procent. Těžaři razantně nesouhlasí.

Míní, že je to zásadní problém pro předvídatelnost podnikání. A hlavně že je to další rána, protože vláda už rozhodla, že všechna ložiska strategických surovin bude napříště zkoumat a přednostně těžit jedině státní firma Diamo, uvedly Lidové noviny (LN).

Podpůrným argumentem těžařů je nedávná vládní analýza, z níž vyplývá, že průzkum a těžbu nerostů v drtivé většině evropských států obstarávají soukromé firmy. Domácí, cizí i nadnárodní.

Čtěte také:
Vyšší poplatky z těžby pod palbou kritiky
Dlouhý: Odmítáme zvýšení úhrad za nerosty

Proto těžaři podali podnět k antimonopolnímu úřadu. Namítají proti tomu, že vláda ve jménu veřejného zájmu uložila výhradní pověření na zkoumání strategických a důležitých ložisek státnímu podniku Diamo ve spolupráci s Českou geologickou službou.

Na těžební poplatky se v České republice dlouho nesahalo, teď se v nich ale dějí změny se zvýšenou kadencí. Odvody státní kase se upravovaly na začátku loňského roku, tehdy se ale počítaly podle jiného vzorce. I když se u některých nerostů zvýšila platba až o sto procent oproti té původní, žádný typ podzemní zásoby nedosahuje ani se neblíží stanovené desetiprocentní hranici z tržní ceny.

Součástí zdražení dobývání byla i složitě vyjednaná úmluva s těžaři o kýženém pětiletém moratoriu. Společnosti zabývající se těžbou považují změnu v horním zákoně, která přichází po roce od posledních úprav, za neférový a hazardní přístup.

„Zamýšlené zvýšení úhrad až na 10 procent tržní ceny bude v některých případech znamenat postupnou ekonomickou likvidaci těžebních firem. Většina firem nebude schopna promítnout zvýšenou úhradu z vydobytého nerostu do ceny svých produktů, proto bude nucena omezovat výdaje především v oblasti počtu zaměstnanců, z čehož hrozí sociální napětí, především na Ústecku,“ ohrazuje se proti novince Těžební unie, Svaz průmyslu nebo Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu.

Na vládu s rozporem

Politické napětí hrozí, až se novela dostane do sněmovny. Tehdy započne mezi vládou a těžebními firmami otevřená válka o interpretaci. Na jedné straně se bude argumentovat národním zájmem, na druhém právem na svobodné podnikání. Znárodnění dobývacích práv získá s ohledem na tiché komunistické partnerství s vládou pikantní příchuť, která zalahodí potřebám parlamentní opozice.

Ministerstvo průmyslu se v rámci vypořádávání připomínek těžařů bránilo tím, že se nikde nepraví nic o nevyhnutelném zvyšování poplatků. Novela nestanovuje, jestli budou vyšší, nebo nižší – říká jen, že se budou aktualizovat každoročně podle dění na trhu.

„Není nijak odůvodněno, na základě čeho se předpokládá razantní navýšení úhrad. Odstraněním pětiletého období zákazu zvyšování úhrad dojde k narovnání stávajícího stavu, který staví stát do nerovného postavení,“ odmítl resort výhrady průmyslníků.

Novela jde kvůli nevypořádané různici na vládu s rozporem. To znamená, že hádku rozřeší vláda, a pokud ani ta ne, přijde na řadu premiér, tedy Andrej Babiš (ANO). Ten se nijak netajil a netají tím, že mu slabší pozice státu vůči nerostným ložiskům hrubě nevyhovuje. Otázka je, jak silně na svém přesvědčení setrvá, až se kolem novely strhne nevybíravá veřejná debata. Novela má platit od začátku příštího roku, ale záleží na tom, na jak kamenité podloží narazí v parlamentu.

Za posledních deset let stát vybral na dobývacích úhradách 5,7 miliardy. Od roku 2012 až do roku 2016 výnosy setrvale klesaly – z 595,5 milionu ročně na 398,4 milionu. Údaje o výběru za loňský rok, kdy se úhrady zvyšovaly, Český báňský úřad teprve zpracovává, ale odhaduje se, že to bude přibližně 900 milionů.

Mohlo by vás zajímat:
Dvousetmetrovému obrovi ušili nový kabát
Tohle monstrum zvládne i dítě
Hnědé uhlí jako přírodní hnojivo