Doba čtení:4 m, 42 s
Obrovské investice, ale přitom problematické měření a odstraňování rtuti, mizivý dopad na snížení množství prachových částic a v celkovém zlepšení prakticky neznatelný posun. To jsou hlavní výhrady k nejnovějším emisním limitům EU.
„Málo muziky za hodně peněz,“ tak se dají shrnout názory energetiků na emisní limity známé jako BREF/BAT, které v EU budou pro velké spalovací zdroje platit od roku 2021. Aktivistické organizace je naopak oslavují jako vítěznou bitvu ve svém boji za likvidaci klasické energetiky. Čeští aktivisté se však rozhodli, že tohle vítězství ještě prohloubí a přinutí úřady k tomu, aby energetickým provozům z limitů neudělovali žádné výjimky, přestože nařízení EU s výjimkami počítá.
Čtěte také:
Tuček: O výjimky budou žádat všechny elektrárny
Chvaletická elektrárna žádá o emisní výjimku
„Nevládní organizace usilují v ČR o velmi specifickou úpravu legislativy, tedy bez výjimek, která nemá v EU obdoby. Žádný jiný členský stát EU nezvažuje legislativní zákaz využití režimu výjimek z BAT v odůvodněných případech. Jednalo by se o zpřísnění nad rámec směrnice, která právě s těmito situacemi počítá a pro ně umožňuje všem členským státům řešení v podobě odůvodněných výjimek z BAT-AEL,“ vysvětluje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Technologie mají limity
Výjimky jsou přitom v nařízení proto, aby v odůvodněných případech zmírnily ekonomický dopad na provozovatele elektráren a tepláren. Navíc jde o výjimky nikoli paušální, ale podléhající individuálnímu posouzení a nebudou se udělovat navždy, ale jen na stanovené období. Vzhledem k tomu, že vyčíslitelný přínos limitů BREF/BAT je s výjimkou oxidů síry velmi malý, dává možnost udělování výjimek smysl. Ekonomická náročnost splnění limitů je totiž oproti dosaženým výsledkům obrovská.
„V roce 2017 došlo ke zpřísnění emisních limitů, které známe pod zkratkou BREF/BAT a se kterými se v rámci (předchozí) ekologizace logicky nemohlo počítat. A právě na takového případy, kdy by další velmi vysoké investice přinesly jen nepatrné snížení emisí, pamatují vámi zmiňované výjimky,“ říká Martin Sýkora, mluvčí Elektrárny Opatovice z holdingu EPH.Udělování či neudělování výjimek má přitom dopad nejen na elektrárny. Mezi velké spalovací zdroje totiž patří také některé teplárny.
„Teplárenská zařízení uvažují o žádosti o výjimku z emisních limitů na NOx. Tento limit je oproti stávající legislativě sice zpřísněn ´jen´ z hodnoty 200 mg/Nm3 na hodnotu 175 mg/Nm3, nicméně toto zpřísnění znamená na většině zdrojů aplikaci řádově ekonomicky a technicky náročnější techniky SCR oproti ověřené a používané technice SNCR. V tomto případě je přínos pro životní prostředí oproti vynaloženým nákladům opravu velice diskutabilní,“uvádí konkrétní příklad Pavel Kaufmann, mluvčí Teplárenského sdružení České republiky.
Rtuť, to je „oříšek“
Dalším prvkem, jehož limit je kontroverzní, je rtuť. Zachycenou rtuť, která je specifikem českého uhlí, totiž není jak zlikvidovat. V rozhovoru (zde) pro iUHLI.cz na to již upozornil ředitele elektráren v Tušimicích a Prunéřově Otakar Tuček.
„Zejména co se týče požadavků na emisní limit na rtuť, který se pohybuje na úrovni desetkrát přísnější, než je ten současný pro spalování komunálního odpadu, navíc kontinuálně měřený a nejsou k dispozici ověřené techniky na snížení emisí tohoto polutantu v podmínkách České republiky – zejména s ohledem na parametry dostupného domácího hnědého uhlí – lze očekávat zásadní počet žádostí o výjimku,“ vypočítává Pavel Kaufmann. Se svým názorem ovšem není sám
„Obsah rtuti je vždy dán charakteristickými parametry konkrétního uhlí, a jak jsme si ověřili, nelze jen prostě přenést osvědčené techniky používané při spalování černého uhlí například v USA, neboť jeho charakteristické parametry se liší od tuzemského,“ konstatuje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Jeho společnost proto nyní investuje do již probíhajícího rozsáhlého programu výzkumu a vývoje s cílem najít účinné a použitelné řešení snižování emisí rtuti v případě našeho tuzemského hnědého uhlí.
„Meziroční kolísání emisí rtuti je dáno vysokou nejistotou měření při velmi nízkých koncentračních hodnotách emisí rtuti v řádu jednotek mikrogramů na metr krychlový a metodou měření,“ upozorňuje Kříž na další komplikace v případě rtuti.
Výjimek bude víc
O výjimku zatím požádala jen Elektrárna Chvaletice (Seven). Členové Teplárenského sdružení, ČEZ ani Elektrárna Opatovice z holdingu EPH, zatím žádosti o výjimky nepodaly. Podle svých mluvčích analyzují možnosti, zkoumají jednotlivá řešení a teprve na základě toho se případně rozhodnou požádat o konkrétní výjimky. Minimálně v případě některých tepláren je však podání žádostí velmi pravděpodobné.
„O využití režimu výjimek pro konkrétní znečišťující látku či látky se rozhodneme až na základě konečných výsledků našeho výzkumného a vývojového programu, tedy zda vůbec existuje v českých podmínkách dostupné a účinné řešení pro snížení emisí rtuti,“ říká například mluvčí ČEZ.
V souvislosti s diskuzemi o tom, zda jsou výjimky ospravedlnitelné či nejsou, je vhodné připomenout, že takové debaty je potřeba vést vždy na technickém a technologickém základě. Protože pouze prostřednictvím technologie jde v ekologizaci energetických provozů pokračovat. Zjevně ne vždy se to tak děje. „Pod tlakem nevládních organizací byly technické argumenty nahrazeny politickým zadáním,“ připomíná Pavel Kaufmann, co předcházelo přijetí limitů BREF/BAT.
Největší emitent
Největším zdrojem emisí prachových částic, které jsou považovány za nejškodlivější, jsou lokální topeniště. S velkým odstupem následuje doprava a teprve po ní velké stacionární zdroje, jako jsou elektrárny a teplárny.
„Naprosto dominantním původcem jemných prachových částic jsou u nás lokální topeniště. V roce 2016 jich vypustila 74 procent, tedy dvacetkrát více než celý sektor veřejné energetiky a výroby tepla, který se na nich podílel 3,6 procenta. Podíl domácích topenišť na emisích rakovinotvorného benzo(a)pyrénu činil dokonce 98 procent,“ upozorňuje na veřejné údaje Českého hydrometeorologického ústavu Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.
Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších uhelných dolů
TOP 10 navždy bohatých
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu