Obce se bojí o peníze z těžby

Lom Vršany. Foto: Oldřich Hájek

Ilustrační foto lom Vršany. Foto: Oldřich Hájek

Obce, které leží v okolí hnědouhelných lomů na severu Čech, se bojí, že je novela horního zákona připraví o část peněz, které doposud získávají z těžby uhlí. Pro jejich rozpočty jde o zásadní položky.

Novela horního zákona, kterou již schválili poslanci ve třetím čtení, zvyšuje úhradu z vydobytého nerostu na dvojnásobek. Mění se i způsob výpočtu úhrady za nerosty, které firmy vytěží, a rozdělení těchto prostředků. Podíl státu novela zvyšuje na 67 procent, zatímco podíl obcí snižuje z nynějších 75 procent na 33 procent. Změna má přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013. Na příjmy obcí má mít podle vlády díky zvýšení plateb neutrální dopad, ale obce se obávají, že se jim příjmy sníží.

Horní zákon – proměny, ohlasy a důsledky
Novela horního zákona očima autora

Z velkého koláče si stát vezme víc a z menšího přidá, aby obce neprotestovaly, takže v součtu na tom obce jednoznačně prodělají. Budeme muset přehodnotit své investiční záměry a investice do obcí snížit,“ řekl Chomutovskému deníku starosta Strupčic Luděk Pěnkava. Peníze za těžbu uhlí dostávají také Spořice. „Situaci monitoruji již delší dobu. Z vlastní zkušenosti vím, jak jsou pro rozvoj obce prostředky z vydobytého nerostu důležité,“ řekl starosta Roman Brand.

Peníze od těžařů jsou přitom z pohledu rozpočtů obcí často zásadní a nenahraditelné. Nejde jen o povinné odvody, těžební společnosti dotují obce i dobrovolně. Ročně jde o stovky milionů korun. Novelu horního zákona musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Horní zákon by měl platit od 1. ledna 2017.

Mohlo by vás zajímat:
Horní právo od středověku po současnost
Mostecko bez uhlí aneb Apokalypsa 2030
O uhlí se často lže



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze