Obvodáři pečují o bezpečnost na kolejích

Součástí práce zaměstnanců zabezpečení je také údržba návěstidel. Foto: Czech Coal

Název profese sdělovací a zabezpečovací obvodář zní velmi složitě. Popsat, co tato profese ve skutečnosti obnáší, lze ale poměrně snadno. Jeho úkolem je zajistit bezpečný a plynulý provoz kolejové dopravy v těžebních společnostech.

Zabezpečovací zařízení mají laicky řečeno za úkol zajistit bezpečnou jízdu kolejové dopravy. A obvodář má na starost kontrolu, údržbu a opravy poruch na těchto zařízeních,“ vysvětlil Petr Černoch, zástupce vedoucího úseku Správy tratí elektro, který má na starost i ty, kteří tuto profesi vykonávají. „Zabezpečovací zařízení ovládá výhybky, návěstidla, kolejové obvody a přejezdy a tím vlastně zajišťuje závislosti a bezpečné jízdy vlaků. A obvodář, kterému se také říká zabezpečovák, se stará o všechna tato zařízení. Projíždějící vlak obsazuje jednotlivé kolejové obvody a hradlaři na svých pracovištích vidí, kde přesně se souprava pohybuje,“ doplnil Petr Černoch. Ve skupině Sev. en Energy tato profese spadá pod kolejovou dopravu společnosti Coal Services.

Čtěte také:
Mostecko se stane zásobárnou vody
Superpočítač pojmenovali podle šachty

Znát musí všechno

Když se někdo rozhodne, že tuto profesi zkusí, musí si jako každý nově příchozí projít takzvaným „kolečkem“. „Každého zájemce vždycky nejprve seznámíme s tím, co tato práce obnáší, projedeme provoz, ukážeme mu hradla. V našich podmínkách se navíc používá několik druhů zabezpečovacích zařízení a obvodář je bude muset znát všechna,“ doplnil mistr. Kolejová doprava totiž používá například reléová zabezpečovací zařízení, z nichž některá pocházejí ze šedesátých let.

Kromě nich se využívají i zařízení typu AŽD, která se začala používat na začátku sedmdesátých let, některé části tratí už jsou ale vybavena plně elektronickým zařízením typu Modest, které se ovládá prostřednictvím optických vláken. „Nejde jen o to, aby tato zařízení obvodář poznal, ale také se v nich orientoval a dokázal je opravit. Také proto trvá zaučení nového zaměstnance několik měsíců až rok, opravdu znalým pracovníkem se stává až po několika letech praxe,“ připomněl Petr Černoch.

Šroubovák i štětka

Důležitá pro profesi zabezpečovacího a sdělovacího obvodáře je nejen znalost elektro zařízení, ale také dopravní předpisy. Tím nejdůležitějším je provozní řád kolejové dopravy včetně všech schémat. A velmi důležitá je i zdravotní způsobilost. Důvod je prostý, většinu času totiž tito zaměstnanci stráví v provozu, tedy zjednodušeně řečeno, v kolejišti. „Dá se říct, že většinu času stráví obvodáři venku, protože údržba návěstidel nebo výhybek, případně výměna kabelů a kabelových tras je důležitou součástí jejich práce. Samozřejmě, že se dostanou i pod střechu, například pokud pracují na hradlech. Většinu času ale stráví v terénu, ačkoli samozřejmě za extrémních povětrnostních podmínek se dají jejich činnosti upravovat tak, aby netrávili většinu času v mrazech nebo v extrémních vedrech,“ doplnil Petr Černoch. A ani tady se nedá říct, že by se jednalo o rutinní práci.

Údržbou se totiž rozumí například nátěry zařízení, údržba kabelů, výhybek a podobně, na hradlech se zase musí obvodáři vyznat v manipulačních pultech, rozvodnách, akumulátorovnách i ve vedení dokumentace. Jinými slovy se „zabezpečováci“ musí umět ohánět stejně dobře elektrikářským šroubovákem, jako natěračskou štětkou. „Je třeba brát v potaz také to, že se jedná o důlní provoz, tedy speciické prostředí, kde jsou nároky na údržbu a například čištění přece jen vyšší, než v běžné kolejové dopravě,“ připomněl Petr Černoch.

Hlídají kilometry kolejí

Konkrétní činnosti si ale obvodáři nevybírají sami, vychází z týdenního plánu práce. „Musíme plánovat dopředu a reagovat také na odstávky a revize těžebních technologií. To se týká hlavně údržby a kontrol zařízení. A například státní svátky se využívají k akcím většího rozsahu, které za běžného provozu dělat nelze. Poruchy nám hlásí dispečer, který má okamžitou zpětnou vazbu z jednotlivých hradel a ty je samozřejmě potřeba odstraňovat co nejrychleji, aby to nenarušilo plynulost kolejové dopravy,“ vysvětlil mistr. Každé ráno si tak „zabezpečováci“ rozdělí práci a patřičnou techniku podle místa, kde budou pracovat a rozjedou se na pracoviště, která jsou mnohdy i několik kilometrů od sebe.

Na starost mají nejen kolejiště na úpravně uhlí a v těžebních společnostech, ale hradlo je například i v Lišnici, kudy jezdí železniční soupravy do elektrárny v Počeradech. A údržba této trati je také součástí jejich práce. Přitom jen hradel má kolejová doprava devatenáct, od těch největších s největším počtem kolejí, jako jsou hradla D8 a D9 na úpravně uhlí až po takzvaná koncová stanoviště s jednou výhybkou, která jsou na pohyblivých kolejích u zakladačů. Přímo v provozu se obvodáři pohybují podle předpisů minimálně ve dvojici. Jeden je přitom vždy vedoucím práce a dohlíží na ostatní. V současnosti jich na úseku správy tratí elektro pracuje třináct, až na jedinou výjimku v ranních osmihodinových směnách. I tady funguje návaznost na další profese v kolejové dopravě, například na kolejáře a trolejáře. Při výměně kolejí je totižpotřeba nejprve odpojit právě zabezpečovací zařízení.

Mohlo by vás zajímat:
Dvousetmetrovému obrovi ušili nový kabát
Tohle monstrum zvládne i dítě
Hnědé uhlí jako přírodní hnojivo