Od tragédie v dole Pluto uplynulo 35 let

Pamětní deska katastrofy v dole Pluto II. Foto: Mostecké listy

Pamětní deska katastrofy v dole Pluto II. Foto: mesto-most.cz

Horníkům, kteří zahynuli před 35 lety při důlním neštěstí v Louce u Litvínova, se přijeli poklonit severočeští politici, představitelé podnikatelského, veřejného a kulturního života i současní horníci. Obětem vzdal hold také ústecký hejtman Oldřich Bubeníček a člen zastupitelstva Radek Belej (oba KSČM) i primátor města Most Jan Paparega.

Pietní akce se tradičně uskutečnila u pomníku v parčíku nedaleko litvínovské školy Humanitas. „Ústecký kraj nezapomíná na ty, co položili životy pro všechny, kteří měli a mají světlo a teplo,“ řekl při krátkém vzpomínkovém projevu hejtman Bubeníček. Katastrofa se podle něj dotkla celé hornické obce a rodin havířů.

Čtěte také:
Šedesát let od tragédie v belgickém dole
Smutné výročí tragédie na Dole Dukla

Dne 3. září 1981 nastal v hlubinném dole Pluto II v Louce u Litvínova výbuch uhelného prachu. Pod zemí tehdy zůstalo 65 horníků včetně 15 důlních záchranářů, dalších 40 osob bylo zraněno. Tím se tato událost zapsala na černou listinu nejhorších katastrof novodobých dějin dobývání uhlí v severních Čechách.

Hnědouhelný důl Pluto byl otevřen již v roce 1888. Zdejší uhlí bylo sice kvalitní a výhřevné, ale zároveň značně náchylné k samovznícení. Uhelný prach se zde zneškodňoval smáčením vodou, navíc zde byly jako ochrana proti možnému přenosu výbuchu nainstalovány vodní uzávěry. V době katastrofy patřil k jednomu z nejmodernějších dolů v rámci revíru.

V osudný den sfáralo 105 horníků, z toho 14 specialistů, kteří měli za úkol uzavřít komoru, v níž byl zjištěn celkem běžný únik oxidu uhličitého. O půl čtvrté odpoledne série čtyř výbuchů zvedla patnáctimetrový sloup uhelného prachu, poškodila větrání, rozvody požární vody, dopravní zařízení i silový rozvod. Většina z těch, kteří nezemřeli hned, se udusila.

Následné záchranné práce trvaly až do ledna následujícího roku, zúčastnilo se jich téměř třináct stovek záchranářů. Vyšetřovací komise pod vedením místopředsedy vlády sice konstatovala, že na šachtě panoval nepořádek, nikdy nedošla k jednoznačnému závěru ohledně příčin ani viníků této katastrofy, nikdo nebyl potrestán.

Jiří Paroubek před deseti lety v pietním proslovu označil za hlavní příčinu neštěstí bezohlednou honbu za plněním plánu. Důl Pluto II byl v rámci útlumu těžby v roce 1995, po více než sto letech existence, zavřen.

Mohlo by vás zajímat:
Do fáraček vlezl hned po veselce
Další krok k těžbě ve vesmíru
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze