Odtěžené 2 miliardy kubíků za 72 let

Nárůst těžeb přišel od druhé poloviny 60. let společně se zaváděním výkonné kontinuální dobývací technologie. Foto: SDAS

Podle oficiálních statistik dosáhla letos v únoru dosavadní těžba skrývky v lokalitě Tušimice úctyhodných 2 miliard kubíků. Toto těžko přestavitelné množství nadložních a meziložních hmot bylo odtěženo během uplynulých 72 let, kdy se evidují dosažené roční objemy.

Výrazný nárůst těžeb přišel od druhé poloviny 60. let společně se zaváděním výkonné kontinuální dobývací technologie. Roční maximum pak bylo zaznamenáno v roce 1983, kdy těžba dosáhla rekordních 58,21 mil. m3, uvedly Hornické listy.

Významnou provozní událost – vytěžení 2 mld. skrývkových a výklizových hmot připomnělo slavnostní setkání současných pracovníků skrývky. Mezi hosty nechyběli ani bývalí zaměstnanci a představitelé vedení SD včetně generálního ředitele Iva Pěgřímka, který řadu pracovníků při této příležitosti ocenil za vynikající práci. Oslavovalo se 20. února ve zcela zaplněné závodní jídelně v Březně. Pavel Filingr, báňský specialista DNT, připravil prezentaci plnou unikátních dobových fotografií, kterou přiblížil důležité momenty 72leté historie, během níž byly odtěženy a do okolních výsypek založeny 2 mld. kubíků skrývkových zemin.

Čtěte také:
Jaký osud čeká důl Frenštát?
Německou energetiku zachraňuje uhlí

Hnědé uhlí se na Chomutovsku a Kadaňsku dobývalo už v 19. století (hlubinné doly Václav, Františka, Ludmila a Julius). Hlubinné a povrchové doly středních rozměrů zde působily až do roku 1955. Ještě ve druhé polovině 50. let 20. století se těžby uhlí na Chomutovsku podílely na celorevírní produkci v severočeské hnědouhelné pánvi nepatrnými 5 % (například v roce 1958 zde bylo ve čtyřech hlubinných dolech a třech malolomových provozech Milžany, Přezetice, Nástup – Prunéřov, vytěženo celkem 1,8 mil. t uhlí).

Přelomovým rokem 1956 se však datuje počátek dynamického rozvoje lomu Prunéřov, později přejmenovaného na Důl Nástup. Už v té době bylo plánovači, národohospodáři a energetiky rozhodnuto o vybudování silného energetického centra na Chomutovsku/Kadaňsku. Chystaný palivoenergetický komplex zahrnoval čtyři uhelné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 3 170 MW a byl postupně v letech 1963 až 1982 realizován. Dostatečným množstvím paliva měly sousední tepelné elektrárny zásobovat tři velkolomy (Merkur, Březno a Libouš) s celkovou plánovanou roční těžební kapacitou až 18 mil. t. Skutečné těžby byly ale vyšší.

V roce 1984 vytěžili na DNT 22,49 mil t. uhlí, což představovalo 30% podíl na celorevírních těžbách. Tomu odpovídal také objem odtěžené skrývky, který v roce 1983 dosáhl maxima 58,21 mil. m³. Do té doby nepředstavitelným obřím těžebním výkonům odpovídalo potřebné technické vybavení. Jako na vůbec první lokalitě v severočeském hnědouhelném revíru tady byl v roce 1963 zprovozněn technologický celek fungující ve složení, jaké se používá dodnes – tj. rýpadlo – dálková pásová doprava – zakladač. Na prahu nového milénia došlo k modernizaci dobývacích strojů (dvě nová kolesová rýpadla, jeden zakladač). Zároveň byla zprovozněna homogenizační skládka, kde se promícháváním snižuje rozptyl kvalitativních parametrů tušimického uhlí. Díky efektivní těžbě uhelných zásob a bezprostřední blízkosti modernizovaných tepelných elektráren se počítá s dodávkami uhlí z lokality DNT zhruba do roku 2035.

V roce 1946 bylo na dole Šatra (v roce 1947 přejmenován na důl Libuše) pro skrývání nadloží nasazeno první dieselové lopatové rýpadlo s objemem lžíce 1 m³. Těžba skrývky byla prováděna jedním řezem. Těžbu nadložních hmot a uhlí od roku 1957 v závodě Nástup obstarávala elektrická lžícová rýpadla E 25. K dopravě sloužily parní lokomotivy s železničními vozy. Na úseku lomu Přezetice závodu Merkur dolu Nástup v Prunéřově byl v roce 1963 vytvořen prvotní zářez tak, aby na odkryté hlavě sloje bylo možné položit první pásové dopravníky pro těžbu technologickými celky (rýpadlo – dálková pásová doprava – zakladač). Od roku 1964 byly do provozu na velkolomu Merkur a následně také později na velkolomu Březno (1971) postupně zaváděny první technologické celky výkonové řady TC1 s teoretickým výkonem 2 500 m³/h.

První kolesové rýpadlo K 300/K 44 zahájilo plynulou těžbu uhlí v červnu 1964 v lomu Přezetice. K 300 bylo menší rýpadlo s výsuvem na jednoduchém pásovém podvozku. Koleso mělo 10 korečků, každý o objemu 300 l. Na druhém skrývkovém řezu velkolomu Merkur bylo v roce 1965 nasazeno rýpadlo K 800/K 47 spojené DPD šíře 1 600 mm se zakladačem ZP 1 500/Z 69. Významným pomocníkem na zdolávání skrývky na Merkuru bylo od roku 1967 rýpadlo výkonové řady TC2 – východoněmecké SRs 1 500/K 55. O rok později ho doplnilo druhé rýpadlo stejného typu – SRs 1 500/K 60. Odtěžené hmoty zakládal na výsypce ZP 5 500/Z 77.

Báňský rozvoj panoval i na lokalitě Březno. Přípravné práce na těžbě nadloží v závodě Březno byly obnoveny od poloviny roku 1970 v nové organizační struktuře pod názvem Závod skrývek Merkur a Březno (ZSMB), později v roce 1986 přejmenován na ZSML (Závod skrývek Merkur a Libouš). Pro snížení rypných odporů těžené skrývky byla v roce 1970 zahájena těžba s nátřasnou střelbou na druhém a třetím skrývkovém řezu lomu Merkur. V roce 1983 vykázal závod skrývek Merkur a Březno rekordní těžbu 58,21 mil. m³ skrývky z již rozvinutých porubních front velkolomů: Prunéřov, Merkur, Březno, Severní lom I, Severní lom II a 3. oblast.

Zdroj: SDAS

Lom Prunéřov (1966–1985) se výrazně odlišoval od lomů Merkur a Březno vybavených velkolomovou těžební, dopravní a zakládací technikou. Na tomto středně velkém lomu bylo nasazeno 6 rýpadel E 25 plus jedno rezervní. Dopravu těžených zemin zajišťovaly elektrické lokomotivy E 17 a výklopné LH vozy. Díky nízkým těžebním výkonům na skrývce nadloží bylo do lomu Prunéřov přesunuto první a jediné kolesové rýpadlo KU 300.9/K 64. Pracovalo ve spojení s kolejovou dopravou. Severní lom I (1980–1990) a Severní lom II (1982–1992) byl organizačně začleněn do závodu Prunéřov. Technologie na odlehčovacím řezu Severního lomu I byla cyklická (rýpadlo – dumpery). Těžební technologii na prvním smíšeném řezu Severního lomu II tvořilo nové kolesové rýpadlo KU 300.27/K 88 se zakladačem ZP 2 200/Z 70 z lomu Březno a pásová doprava šíře 1 600 mm.

V polovině 90. let bylo rozhodnuto o náhradě tří velkostrojů technologických celků TC2 pro skrývku DNT (dvě kolesová rýpadla a jeden zakladač). Všechny nové velkostroje (zakladač ZPDH 6 300.1/Z 101, rýpadla SchRs 1 550.1/K 109 a SchRs 1 320/K 110) v rozmezí let 2000 až 2005 postupně dodala společnost Vítkovice – PRODECO ve spolupráci s předním výrobcem dobývací techniky, německou firmou ThyssenKrupp Fördertechnik. V roce 2010 ukončilo, po dvaatřiceti letech provozu, těžbu na druhém skrývkovém řezu rýpadlo KU 800.8/K 77. Za dobu svého nasazení odtěžilo neuvěřitelných 268 675 231 m³ těžených hmot za 121 813 hodin těžby. Po odstavení na montážním místě v Březně se rýpadlo stalo vyhledávanou industriální památkou zvanou Březenský drak.

Na prvním skrývkovém řezu došlo v listopadu 2012 k vážné havárii rýpadla SchRs 1 500/K 109. Opravu realizovaly společnosti PRODECO a SD – 1. strojírenská. Dokončena byla necelý rok po havárii v říjnu 2013. Díky dostatečnému předstihu vytvořenému na prvním skrývkovém řezu výpadek stroje neohrozil plánovanou těžbu. V současné době probíhá těžba skrývky na DNT v lokalitě Libouš II – Sever. Odtěžené hmoty ze tří řezů jsou ukládány na vnitřní výsypku. V tomto závěrečném východním postupu bylo od roku 2007 až dosud vytěženo téměř 244 mil. m³ nadložních zemin. Nejvyšší roční těžby bylo dosaženo v roce 2014 (26,5 mil. m³). Do konce plánované životnosti DNT už nebude takový objem překonán.

Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších těžebních bestií
VIDEO: Liebherr – vzpoura strojů
VIDEO: Uhněte z cesty, jde uhelný obr